Tradiční stonavská slavnost krojovaných horníků letos nebyla jen svátkem místních havířů, ale horníků z celého Karvinska. Stonavané totiž slavili kulaté 95 výročí vzniku krojovaného kroužku a čest profesi i hornické hymně spolu s nimi vzdávali také jejich kolegové z okolních obcí. Většina z nich už hornickou profesi sice dávno přestala vykonávat, hornické uniformy se ale vzdát nedokázali.
František Hejda, velitel KKH Stonava: „Hornická profese lidi bavila a baví, proto stále s tím či s oním mluvíme a vzpomínáme na zlé a dobré časy. Zlý čas pro mě byl, když mi řekli, že už nesmím pracovat v dole."
Jaroslav Hruška, jednatel KKH Důl František: „Vybral jsem si toto povolání jako celoživotní, nejen na chvilku, pokud mi zdraví dovolí, budu s nimi spolupracovat až do smrti."
Tomáš Hejda, jednatel KKH Stonava: „Mně se líbí, že se horníci umí sejít nejen u piva, ale dokážou si také obléknout uniformu a jít v průvodu a reprezentovat hornický cech." Reprezentace hornického cechu na veřejnosti láká i ty nejmladší, třeba devítiletého Davida, který si v důstojném nošení hornického kroje v ničem nezadá se skutečnými horníky. David Kališ, KKH Stonava: „Taťka je horník a já už si na to zvykám, protože chci být taky horník."
Být horníkem, zvláště krojovaným, ale není jednoduché, slavnostní kroj vyjde na několik desítek tisíc. Přes časovou i finanční náročnost prý ale na Karvinsku krojovaní horníci zůstanou i po té, když se tady vytěží poslední kousek uhlí. Kroje pak budou nosit potomci nynějších horníků, a i když budou mít už docela jinou profesi, budou zdejší silnou tradici hornické pospolitosti a solidarity přenášet na další generace.