33letý Marek Miškej, lékař z Karvinské hornické nemocnice se může pochlubit krásným oceněním. Letos získal diplom a plaketu za vítězství ve třetím ročníku ankety Lékař roku v kategorii Lékař lůžkového oddělení.
Marek Miškej, oceněný lékař: "Určitě mě to potěšilo, protože je to ocenění přímo od pacientů, já sám za sebe musím říct, že jsem byl nesmírně překvapený. V žádném případě jsem to nečekal, nejdřív jsem si myslel, že si ze mě někdo dělá legraci, ale když jsem zjistil, že to žádná legrace není, tak samozřejmě, že mě to potěšilo, byl jsem rád právě proto, že je to ocenění od pacientů."
Marek Miškej vystudoval První Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, promoval v roce 2001 a v Karvinské hornické nemocnici pracuje již osm let. Jeho oborem je ortopedie a v současné době hlavně chirurgie páteře.
Marek Miškej, oceněný lékař: "Působím na ambulanci chirurgie páteře, ale i operuji svoje pacienty, které si indikuji v té ambulanci no a pak se s kolegy staráme o pacienty, kteří jsou po operaci na lůžkovém oddělení, po operaci páteře. Operace samy o sobě jsou náročné, jsou náročné samozřejmě fyzicky, ale řekl bych, že více psychicky, protože člověk přeci jen nese zodpovědnost za ty pacienty, když je přivede k operaci, indikuje je, pak se o ně stará, jsou to jeho pacienti dlouhou dobu, takže řekl bych, že ta náročnost nespočívá v té fyzické námaze, ale spíš v té psychické zátěži odpovědnosti za pacienty."
Většina pacientů po operaci zůstává na lůžkovém oddělení a i tam je jeho práce a hlavně přístup k pacientům velmi důležitý.
Marek Miškej, oceněný lékař: "Je důležité ty pacienty povzbuzovat k tomu, aby byli trpěliví, protože po té operaci to nějakou dobu trvá než se ty obtíže spraví a většina pacientů je netrpělivých a chtěli by, aby ty obtíže byly hned pryč a je třeba s nimi stále komunikovat a opakovat, že to bude chvíli trvat a že to zabere nějaký čas a že musí vydržet a že musí cvičit a musí dodržovat určitý režim. Je to nesmírně zajímavá práce, já jsem chtěl vždycky dělat chirurgický obor a chtěl jsem dělat rukama, takže to samotné je zajímavé, ale mě vždycky bavila práce s lidmi, komunikace s lidmi, poznávat nové lidi, každý pacient je jiný, má jiný osud, má za sebou jinou historii a je to pro mě zajímavá práce hlavně kvůli těm lidem."