Paní Brigita Bakovská měla v mládí spousty snů, chtěla založit rodinu, mít děti a stát se lékařkou. Osud ji ale v tomto nakloněn nebyl. V devíti letech musela uprchnout před nacisty z rodných Karlových Varů do Prahy. Nenávist k Židům ji ale dostihla i tady a společně s rodiči byla deportována do koncentračního tábora v Terezíně. Hrůzy, které nejen tady, ale i v Osvětimi zažila, popisuje v knize Ukradené sny, která byla slavnostně pokřtěna v bohumínském salónu Maryša.
Brigita Bakovská, autorka: „Mé sny mi skutečně ukradli. Byly tři. Nejprve mě připravili o celou rodinu. Dalším mým snem bylo studovat medicínu.“
Kvůli tuberkulóze ale musela po šesti semestrech studium ukončit a navíc zdravotní následky prožitých hrůz způsobily, že se nikdy nedočkala svých vlastních dětí. Nacisté ji takto ukradli její sny.
Brigita Bakovská, autorka: „Odpustit nelze, zapomenout jde částečně.“
Paní Brigita má ale ještě jeden sen. Přála by si, aby už nikdo nemusel prožít to, čím si v mládí musela projít ona sama.
