První zmínky o rybníkářství v Poodří se vážou ke 14. století. Už naši předkové se snažili využít zamokřenou a často zaplavovanou krajinu jak to jen šlo a k tomu jim posloužily louky a rybníky. “Rovnováhu se podařilo zachovat dodnes. To znamená, že je tu jakási produkce, takže díky rybníkářství se tady člověk uživí a zároveň je tady i prostor pro život druhů, které jinde v krajině prostor nenacházejí,” komentuje rybníkářskou soustavu Jan Klečka, ředitel regionálního pracoviště CHKO Poodří.
V Chráněné krajinné oblasti Poodří je pět velkých rybničních soustav s více než 60ti rybníky. Některé se používají pro chov ryb, další jsou díky přírodnímu ekosystému hodnotné a obvykle je jinde v krajině nenajdeme. Agentura ochrany přírody má ve své správě 12 rybníků, které jsou součástí rezervací. “Rybníky, které má Agentura ochrany přírody ve správě se snažíme mít chovat zvláště chráněné druhy a chráněná společenstva a tyto rybníky běží v režimu takzvaného extenzivního chovu ryb. Vracíme se tak k tradičnímu chovu ryb, který tady byl před 50. - 60. lety, než začala intenzifikace, říká Ivona Kneblová, vedoucí oddělení ochrany přírody, CHKO Poodří.
Desítky let se rybníky neopravovaly a teď některým z nich kvůli tomu hrozí zánik. Aby dobře fungovaly, potřebují mít nepropustné, technicky správně provedené hráze a také výpustné a nápustné zařízení. Ochránci budou v rezervaci řešit také zarůstání rybníků, jako například na jednom z nejmenších z nich. Kozák je velice cenný z botanického hlediska, ovšem je ze dvou třetin zarostlý a vzácné druhy vázané na otevřenou vodu, nemají potřebné podmínky. Na dalším, daleko větším rybníce, který má okolo 10 ha hnízdí moták pochop, který je na tyto biotopy vázaný. Proto aby mohl nadále v bezpečí žít a hnízdit v přírodní rezervaci Poodří, musí ochránci zajistit, aby jedna třtina rybníka byla zarostlá rákosím. “Tady budeme modelovat dno rybníka tak, aby se spádováním bahna vytvořila dno pro rákos a orobinec. Díky tomu, že jsme nechali rybníky přes zimu vypuštěné, obojživelníci a ptáci se přemístili jinam a my tak minimalizujeme ztráty,” komentuje stav na rybníce I. Kneblová.
Pokud se rybníky opravují, je to pro ně velký zásah. Než do rybníku najede technika, musí se nechat dobře vyschnout, znamená to, že je vypuštěný celou sezonu. Následkem toho ale rybník okamžitě zaroste. Proto práce začínají kosením. Teprve potom přichází na řadu velké stroje, které shrnou tisíce tun sedimentu. Ten se po vysušení odváží pryč. V přírodní rezervaci se během úprav budou řešit i dřeviny, některé stromy potřebují prořezat, jiné kvůli svému neutěšenému stavu skácet. Pak se budou opravovat manipulační objekty. “Tady vidíme jednu ze dvou zásadních technických zařízení na rybníce, a to výpustné zařízení, díky, kterému se může rybník slovit. Bohužel je staré, prorezlé, proto ho musíme kompletně opravit,” říká Kneblová.
Během úprav v přírodní rezervaci přijdou na řadu i ostrůvky, které jsou na rybnících nesmírně cenné hlavně kvůli hnízdění ptáků. Odborníci prořežou porosty a opraví břehy. “Oprava rybníků jsou velice nákladné dílo, konkrétně Bažantula vyjde na necelých 40 milionů korun, část jsou dotační peníze a to je důvod, proč se k opravám přistupuje nyní,” říká J. Klečka. S opravami na rybniční soustavě se startuje v říjnu u rybníku Bažantula. Právě tam se začíná proto, že zdejší čtyři rybníky jsou v nejhorším stavu. Pracovat se tam bude až do roku 2021. Tím ale práce na rybniční soustavě v Poodří nekončí, na řadu přijdou další opravy rybníků, které to potřebují.
