“Plaváček se tady dostal v září 2017 jako mládě, neměl ani kilo, přinesla ho velká voda. Po přívalovém dešti byl nalezený u rozvodněného potoka. Od té doby tady byl. Ze začátku jsme se snažili udržet ho mimo kontakt, ale protože potřeboval intenzivní péči, tak se začal rychle ochočovat a bylo jasné, že ven nepůjde,” vysvětluje Jan Kašinský, Záchranné stanice Bartošovice.
Vydra je dravec a Plaváček není výjimkou. Rybníček, který donedávna obýval, nemohli ochránci zvířat použít pro jiná zvířata, protože Plaváček jako predátor přirozeně ve svých vodách lovil. Neobstáli před ním opeřenci ani kolouchové. Řešení našli ochranáři ve vybudování vlastního výběhu pro vydřího uličníka.
“Expozice splňuje veškeré náležitosti, které nám ukládá zákon, protože záchranné stanice mají ještě přísnější zákony než zoologické zahrady. Vydra tady má dostatečně velkou vodní plochu i další pohybové zázemí,” doplnil Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice.
Plaváček se podle předpokladu ochránců nevrhl rovnou do vody. Nejdříve si každý kousek nového domova musel očichat a prošlapat. S velkým respektem se přibližoval k vodě a nepomohl ani pokus ošetřovatele celý proces urychlit a vhodit ho do vydřího bazénu. Plaváček ho okusil až večer a od té doby si ho užívá. Stal se novou atrakcí pro návštěvníky.
“Nefungujeme jako zoologická zahrada, ale lidé tady chodí s průvodcem, takže se dozví o vydře říční a její ochraně. Vydry jsou někdy považovány za problematické, ale do naši přírody patří a věřím, že až si náš Plaváček zvykne na ubikaci, tak ho budou návštěvníci moci sledovat jak si užívá vodní plochy a celého tohoto areálu,” komentuje vydroviště vedoucí záchranné stanice.
Vybudování takového výběhu stálo stovky tisíc korun. A to i přesto, že co šlo, vystavěli zaměstnanci stanice sami. S financováním pomohl, kraj, Lesy ČR, Ostrava a 160 tisíc korun přispěl nadační fond Lidé a zvířata. “Náš nadační fond původně vznikl tak, že jsme se chtěli zbavit vlastních přebytečných věcí. Vlastníme taneční studio, kde jsme založili malý obchůdek. Přidali se lidé a my jsme začali vydělávat. A protože jsme milovníci zvířat, bylo jasné, kde peníze půjdou na zvířata a ekologické projekty,” doplnila Karin Borejová, Nadační fond Lidé a zvířata.
“Investiční část nás stála kolem půl milionu korun a nejméně jednou tolik “stála” vlastní práce a iniciativa, kterou jsme do vybudování dali,” říká Petr Orel .
Nadace Lidé a zvířata podporují organizace, které pomáhají zvířatům. Za osm let fungování pro ně fond získal tři miliony korun.
“Zaměřujeme se na MS kraj, kde podporujeme asi šest společností. Snažíme se být spravedliví, když podpoříme jednoho, tak se ptáme druhých, na co teď potřebují peníze. A vždycky potřebují peníze, jednou je to na vybudování nějakého útulku, příště potřebují na zaplacení veterinární péče a někdy dokonce jsou v tak zoufalé situaci, že potřebují peníze na krmení,” dodala K. Borejová.
Záchranná stanice v Bartošovicích je zapojena do řady záchranných programů, nejúspěšnější je návrat orla skalního do ČR, projekty na záchranu sýčka obecného a sovy pálené. Nabízí výukové programy pro děti, spolupracuje s ostravskou zoo, ale také například s ochranáři ze Slovenska. Ročně do Záchranné stanice v Bartošovicích zavítá přes 14 tis. lidí.
