Balón byl vůbec prvním prostředkem, který člověka vynesl do oblak. Již v roce 1784 postavili první vzducholoď bratři Motgolfiérové. V Čechách pak, o rok později Tadeáš Haenke, nejprve bez posádky, a v roce 1790 první pasažéry vynesl Jáchym Šternberk. Letošní zimní přelet byl vlastně povinným tréninkovým letem balónářů.
Libor Staňa, letec, organizátor akce: „Piloti musí udržovat rozlítanost aby udrželi průkazy, de facto s tím stavem jaký je, covidím, tak se vlastně nelítají pasažéři, ale ti piloti můžou letět tady ten kondiční let. Takže třeba ve dvou, nebo když jsou tam třeba rodina, takže já jsem letěl třeba s dcerou výcvik.“
V Jeseníkách balóny vystoupaly až do výše 2300 metrů nad mořem. Nevadil jim vítr ani mráz, který jsme zažívali na zemi.
Libor Staňa, letec, organizátor akce: „Ta pocitová teplota v balónu je vždycky lepší, než když stojíte někde na kopci u vysílače a na vás tam fouká. Protože na vás v balónu nefouká, letíte s tím větrem. Taky v balónu občas zatopíte hořákem, letíte na teplý vzduch, tak v tom balónu je obrovské množství teplého vzduchu, které trošku i sálá dolů do toho koše, takže ta pocitová teplota v tom koši je daleko lepší, příznivější, než někde stát na kopci a fouká na vás.“
Samotné řízení směru balónu se provádí změnou jejich výšky, kdy využívají vzdušné proudy různých směrů. Proto se také dokázaly vrátit zpět na Brněnsko.
Libor Staňa, letec, organizátor akce: „Dva balony byly z Brněnska, takže měly v těch větších výškách příznivý směr větru a rychlost, jedni přeletěli letiště Tuřany a ten druhý balón někde před Brnem ve vedlejší vesnici než bydlí, než mají chalupu, tak tam přistáli. Díváte se na modely a díváte se i na skutečnost.“
V případě příznivého počasí se podle plánů letců brzy můžeme těšit také na záběry z Krušných Hor nebo Krkonoš.
