Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • NEJVYŠŠÍ SPR. SOUD ZAMÍTL KAS. STÍŽNOST V KAUZE ZAMÍTNUTÉ STAVBY SPALOVNY V OV
  • BOHUMÍN ZPŘÍSNÍ PRAVIDLA PRO BEZDOMOVCE, CHYSTÁ VYHLÁŠKU PROTI ŽEBRÁNÍ
  • HROZÍ ZAVLEČENÍ SLINTAVKY A KULHAVKY DO ČR, OPATŘENÍ NA HRANICÍCH I V CHOVECH
  • UZAVŘENÍ HUKVALDSKÉ OBORY A HRADU: KVŮLI HROZBĚ ŠÍŘENÍ SLINTAVKY A KULHAVKY
  • V ŽABNI OD ČTVRTKU VYŠETŘUJÍ ÚHYN DESÍTEK RYB V ŘECE OLEŠNÉ
  • ZÁMEK NOVÁ HORKA ZAHAJUJE HLAVNÍ SEZONU, OTEVÍRÁ PRVNÍ VÍKEND V DUBNU
  • KARVINSKÉ CYKLOTRASY SE V ŽEBŘÍČKU NEJLEPŠÍCH CYKLOSTEZEK UMÍSTILY JAKO 2. V ČR
  • ŽÁCI ZŠ Z OPAVSKA ZÁVODILI V KARLOVĚ O POHÁR PRIMÁTORA OPAVY V OBŘÍM SLALOMU
  • ZÁKLADNÍ ŠKOLY V OPAVĚ SE PŘIPRAVUJÍ NA ZÁPISY DO 1. TŘÍD, PROBĚHNOU V DUBNU
  • CENTRUM KULTURY A VZDĚLÁVÁNÍ MORAVSKÁ OSTRAVA CHYSTÁ VELIKONOČNÍ JARMARK
  • FRENŠTÁT POD R. ZÍSKAL DOTACI 1,2 MILIONU NA TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM

Předci získávali barvy z rostlin a brouků, k moření používali i zkvašenou moč

Celý MS kraj |

Desetitisíce malých broučků červců nebo zkvašená moč. To jsou jen některé přírodní ingredience, jaké naši předci potřebovali při výrobě barev, kterými pak barvili látky nebo své oděvy. O historií barev se lidé dověděli v archeoparku poblíž Českého Těšína.

Video Přehravač se načítá.
Aktuální čas 0:00
Doba trvání -:-
Načteno: 0%
Typ streamu ŽIVĚ
Zbývající čas -:-
 
1x
    • Kapitoly
    • Bez popisů, vybráno
    • Bez titulků, vybráno
      Archeopark v Chotěbuzi. Zdroj: TV Polar

      Návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi se o víkendu mohli dovědět nejen zajímavosti o někdejším životě Slovanů na Těšínsku, ale také o využití rostlin k výrobě barev a barvení oděvů.

      Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Takže ukazujeme barvy ze starší doby kamenné, kdy se vlastně barvily nástěnné malby různými pigmenty. Můžou si prohlédnout pigmenty jako okr nebo umbra. Tím se vlastně barvily nástěnné malby. Někdo třeba zná jeskynní malby ve Francii. Tak tím se to vlastně barvilo. Pak ukazuji lidem, jak se barvily například nádoby, jak se malovaly a nejvíc se vlastně barvě používaly na barvení látek a vlny, protože vlna nejlépe chytá barvu. Barvilo se samozřejmě přírodně pomocí různých rostlin a stromů na nejrůznější barvy od světle žlutých, hnědých až po vlastně zelené, modré.”

      Pomocí barev se lidé od nepaměti odlišovali, dávali najevo své postavení a majetnost.

      Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Lidé v pravěku a v současnosti byli pořád stejní. Měli stejnou potřebu se parádit, chtěli mít krásné oblečení, chtěli mít nějaké šperky a k tomu jim pomáhaly právě barvy, aby vypadali prostě dobře, aby se odlišili. Třeba modrá nebo červená byly symbolem bohatého člověka, protože takovou barvu běžně neseženete v přírodě, musíte si ji nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. A když si to dovezli, tak prostě byli boháči.”

      Návštěvníci archeoparku se také dověděli, jaké barvy mohou získat z běžně dostupných rostlin a jak je mohou použít k barvení.

      Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Bydlíme tady v Českém Těšíně, ale jsme tady poprvé. protože máme vnuky na starost, tak jsem je tady chtěli vzít, aby něco poznali o našem kraji.”
      Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Já, když si chci obarvit svoji tuniku na nějakou barvu, tak hledám v přírodě nějaké kytičky, jako třeba zlatobýl nebo vratič. Všude kolem nás rostou různé kytičky, které barví a pokud je nenajdu, tak si je vypěstuju a pokud nejdou vypěstovat, nebo pochází z nějakých exotických zemí, tak si je nakupuji v nějakých specializovaných obchodech.”
      Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Mě to hodně zajímalo, protože jsem myslela, že kdysi se barvilo spíš třeba borůvkami nebo tou červenou řepou. Jsem vůbec nepočítala s tím, že by to mohly být ty rostliny a byliny a tak bylo to zajímavé.”
      Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Nejvzácnější barvy byly takové, které se musí nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. Byl to například karmín. Ten pochází z malého broučka červce. Toho si museli chytit, usušit, nadrtit a z toho byla červená barva. Abyste si něco obarvili opravdu na červeno, potřebujete těch broučků strašně moc. Minimálně 40 tisíc. Proto to byla výsada bohatých lidí, nikdo jiný se to nemohl dovolit. U nás se to sbíralo hlavně v Polsku. Pak to bylo indigo z rostlinky indigovník. Opět se to musí nechat dovézt po obchodní stezce. Dneska známe jako modrotisk se barví s indigem. No a třetí byla kurkuma. Ta neroste tady v našich podmínkách, tak zase nechat si dovézt. Jsou tedy tři barvy: karmín, indigo a kurkuma. 
      Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Základem je si tu kytku nasbírat, nasekat na drobno, dát do nějakého hrnce, který už pak ale nebudete používat na vaření jídla. Přidáte vodu, nejlepší voda voda tekoucí voda z řeky nebo potůčku, aby měla dobré pH, protože to pH ovlivňuje výslednou barvu. Do vody dát tu kytičku, dáte do ní vlnu a necháte vařit do bodu varu, minutku dvě necháte, vypnete a nechat to louhovat. A teď záleží, pokud chcete sytou barvu necháte louhovat do druhého dne 24 hodin. Pokud chcete světlejší, necháte hodinku dvě. Záleží jakou barvu vy chcete z toho udělat, tak dlouho to tam nechat. Můžete tu vlnu nějakým způsobem namořit, aby ta barva déle vydržela, aby byla taková zářivější. Kdysi se chce samozřejmě mořilo pomocí moči, která musela být zkvašená, protože když moč zkvasí, tak uvolní čpavek a ten krásně chytá barvu třeba na látku. Samozřejmě dneska se moč nepoužívá, já používám kamenec a když dám jednu lžičku nebo dvě do toho nálevu, tak mi to bylo krásně zesvětlí. Může mi to i tu výslednou barvu úplně změnit z hnědé na fialovou třeba, záleží jakou tu mám, tak mi to udělat tu výslednou barvu. Kamenec seženete v jakékoliv drogerii.”
      Nahlásit chybu


      K tématu

      Žena se poranila o jehlu v zahradnickém substrátu, testy budou trvat rok

      Velmi nepříjemná událost se stala jedné zaměstnankyni Muzea Těšínska. Při práci v archeoparku se poranila o injekční jehlu, která byla v zahradnickém substrátu. Žena teď podstupuje testy, zda není nakažená některou z infekčních nemocí.

      V archeoparku si lidé vyzkoušeli výrobu papíru z kopřiv

      3. května 2024 11:53 | Celý MS kraj | Libor Běčák | Kulturní okénko

      Návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi si mohli vyzkoušet, jak se kdysi vyráběl papír. Tentokrát si ho za pomocí lektora vyráběli z kopřivy dvoudomé.

      V archeoparku se lidé seznámili s bohy a démony Slovanů

      15. dubna 2024 13:01 | Celý MS kraj | Libor Běčák | Kulturní okénko

      Návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi se mohli seznámit s Bohy a démony, kteří kdysi provázeli životem Slovany. Přednášku zpestřila ukázka replik nálezů z celé Evropy.


      Moravská Ostrava a Přívoz má dvě oceněné pedagožky v rámci Dne učitelů

      U příležitosti Dne učitelů ocenila Ostrava výjimečné pedagogy, kteří svou prací přispívají k rozvoji školství. Mezi vyznamenanými byly i dvě osobnosti z obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.

      Zámek Nová Horka zahajuje hlavní sezonu, otevírá první víkend v dubnu

      S příchodem jara se opět otevírají brány zámků a vítají návštěvníky na začátku nové turistické sezony. Barokní zámek v Nové Horce tak učiní první víkend v dubnu.

      Hukvaldská obora je kvůli slintavce a kulhavce preventivně uzavřená, stejně jako hrad

      Dnes 9:37 | Celý MS kraj | Libor Běčák

      Obory se zvěří, která je vnímavá na onemocnění slintavkou a kulhavkou, a nacházející se v krajích s hranicemi se Slovenskem, musely být uzavřeny pro veřejnost. Patří mezi ně i známá obora v Hukvaldech.

      V Žabni vyšetřují úhyn ryb, povodí zvýšilo průtok k většímu naředění

      Dnes 12:42 | Celý MS kraj | Libor Běčák

      Příčinu a přesnou dobu úhynu ryb v říčce Olešné na Frýdecko-Místecku vyšetřují od čtvrtku odborníci.

      Práce na sanaci heřmanického odvalu opět začaly, Diamo provádí první terénní úpravy

      Rok po pozastavení sanace Heřmanického odvalu Diamo letos na jaře opět začalo s pracemi na odstranění ekologické zátěže. Haldu zakryje v příštích letech sarkofág, který má uhasit její termicky aktivní část. Aktuálně probíhají přípravné práce.

      Povodí Odry představilo obyvatelům Brantic plánovaná protipovodňová opatření na řece Opavě

      Povodí Odry představilo lidem plánovaná protipovodňová opatření na řece Opavě v Branticích. S jejich realizací by se mělo začít v roce 2027. Počítá se mimo jiné s rozšířením koryta řeky, výstavbou ochranných hrází a betonových stěn.

      Hrozí zavlečení slintavky a kulhavky do ČR, opatření jsou na hranicích i v chovech

      Kvůli riziku zavlečení nákazy slintavky a kulhavky ze Slovenska na české území byla přijata preventivní ochranná opatření. Na hraničních přechodech procházejí kamiony dezinfekcí, další opatření přijímají chovatelé.

      Frýdek-Místek řeší s krajem možnosti opravy bazénu i tělocvičen na SŠ řemesel

      60 let starý bazén i tělocvičny Střední školy řemesel Frýdek-Místek by se mohly v příštích letech dočkat zásadní rekonstrukce. Potvrdila to nová studie, kterou si nechal zpracovat Moravskoslezský kraj. Ten nyní jedná s městem o společném postupu při financování oprav.

      Na Waldorfské ZŠ a SŠ se otevřela nová galerie. Je věnována umělkyni K. Pavlicové

      Waldorfská ZŠ a SŠ Ostrava-Poruba otevřela ve svých prostorách novou galerii. Vznikla především jako památka na zesnulou umělkyni a tamní učitelku Kateřinu Pavlicovou.

      Záchranáři na haldě trénovali zásahy s pomocí vrtulníku

      Včera 19:23 | Celý MS kraj | Libor Běčák

      Na haldě v Ostravě-Hrabůvce se konal výcvik leteckých záchranářů Zdravotnické záchranné služby MSK. Byl zaměřen na výcvik speciálních činností, tzn. použití palubního jeřábu a vysazení posádky v šikmém terénu.

      Sebevražedný skok mladé ženy skončil v hasičské matraci

      Dnes 19:19 | Celý MS kraj | Libor Běčák

      Dobrý konec měl sebevražedný pokus mladé ženy z Ostravy. Po skoku do nafukovací matrace putovala z rukou hasičů do péče zdravotníků.

      Domov pro seniory Oasa v Opavě rozšířil prostory a nabídne i odlehčovací službu

      Domov pro seniory Oasa v Opavě slavnostně otevřel nové prostory. Počet pokojů pro seniory se tak zvýšil z 57 na 91. Určeny jsou lidem ve věku 65 let a více primárně z okresu Opava.

      Kamion se dřevem vážil přes limit, řidič nedoložil smlouvu ani oprávnění

      Dnes 9:13 | Celý MS kraj | Libor Běčák

      Moravskoslezský KAMION – TEAM pokračuje v pravidelných kontrolách kamionů. Přetížené bývají různým nákladem, nejčastěji dřevní kulatinou.

      Noční požár chatky v Krnově způsobil škodu za půl milionu

      Dnes 9:03 | Celý MS kraj | Libor Běčák

      Naštěstí bez zranění, když se uživateli před plameny podařilo včas utéct, se obešel noční požár chatky v Krnově. K hašení vyjely jednotky z Krnova, Brumovic a Města Albrechtice.

      Povedená dvojice kradla ve třech okresech a způsobila milionové škody

      Včera 18:25 | Celý MS kraj | Libor Běčák

      Rozsáhlou trestnou činnost převážně majetkového charakteru napříč třemi moravskoslezskými okresy měli od konce ledna do začátku března letošního roku páchat dva muži z Karvinska.

      Pyrotechnik zneškodnil vyoranou sovětskou leteckou pumu z II. světové války

      Včera 18:10 | Celý MS kraj | Libor Běčák

      Daleko od neštěstí nebylo ve středu před obědem, když se při zemědělský pracích na polici u Velkých Hoštic na Opavsku v zemině objevila letecká puma.

      Předci získávali barvy z rostlin a brouků, k moření používali i zkvašenou moč
      Vydáno 6. srpna 2021 15:40, Celý MS kraj, Libor Běčák
      Desetitisíce malých broučků červců nebo zkvašená moč. To jsou jen některé přírodní ingredience, jaké naši předci potřebovali při výrobě barev, kterými pak barvili látky nebo své oděvy. O historií barev se lidé dověděli v archeoparku poblíž Českého Těšína.

      Archeopark v Chotěbuzi. Zdroj: TV Polar

      Návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi se o víkendu mohli dovědět nejen zajímavosti o někdejším životě Slovanů na Těšínsku, ale také o využití rostlin k výrobě barev a barvení oděvů.

      Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Takže ukazujeme barvy ze starší doby kamenné, kdy se vlastně barvily nástěnné malby různými pigmenty. Můžou si prohlédnout pigmenty jako okr nebo umbra. Tím se vlastně barvily nástěnné malby. Někdo třeba zná jeskynní malby ve Francii. Tak tím se to vlastně barvilo. Pak ukazuji lidem, jak se barvily například nádoby, jak se malovaly a nejvíc se vlastně barvě používaly na barvení látek a vlny, protože vlna nejlépe chytá barvu. Barvilo se samozřejmě přírodně pomocí různých rostlin a stromů na nejrůznější barvy od světle žlutých, hnědých až po vlastně zelené, modré.”

      Pomocí barev se lidé od nepaměti odlišovali, dávali najevo své postavení a majetnost.

      Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Lidé v pravěku a v současnosti byli pořád stejní. Měli stejnou potřebu se parádit, chtěli mít krásné oblečení, chtěli mít nějaké šperky a k tomu jim pomáhaly právě barvy, aby vypadali prostě dobře, aby se odlišili. Třeba modrá nebo červená byly symbolem bohatého člověka, protože takovou barvu běžně neseženete v přírodě, musíte si ji nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. A když si to dovezli, tak prostě byli boháči.”

      Návštěvníci archeoparku se také dověděli, jaké barvy mohou získat z běžně dostupných rostlin a jak je mohou použít k barvení.

      Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Bydlíme tady v Českém Těšíně, ale jsme tady poprvé. protože máme vnuky na starost, tak jsem je tady chtěli vzít, aby něco poznali o našem kraji.”
      Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Já, když si chci obarvit svoji tuniku na nějakou barvu, tak hledám v přírodě nějaké kytičky, jako třeba zlatobýl nebo vratič. Všude kolem nás rostou různé kytičky, které barví a pokud je nenajdu, tak si je vypěstuju a pokud nejdou vypěstovat, nebo pochází z nějakých exotických zemí, tak si je nakupuji v nějakých specializovaných obchodech.”
      Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Mě to hodně zajímalo, protože jsem myslela, že kdysi se barvilo spíš třeba borůvkami nebo tou červenou řepou. Jsem vůbec nepočítala s tím, že by to mohly být ty rostliny a byliny a tak bylo to zajímavé.”
      Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Nejvzácnější barvy byly takové, které se musí nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. Byl to například karmín. Ten pochází z malého broučka červce. Toho si museli chytit, usušit, nadrtit a z toho byla červená barva. Abyste si něco obarvili opravdu na červeno, potřebujete těch broučků strašně moc. Minimálně 40 tisíc. Proto to byla výsada bohatých lidí, nikdo jiný se to nemohl dovolit. U nás se to sbíralo hlavně v Polsku. Pak to bylo indigo z rostlinky indigovník. Opět se to musí nechat dovézt po obchodní stezce. Dneska známe jako modrotisk se barví s indigem. No a třetí byla kurkuma. Ta neroste tady v našich podmínkách, tak zase nechat si dovézt. Jsou tedy tři barvy: karmín, indigo a kurkuma. 
      Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Základem je si tu kytku nasbírat, nasekat na drobno, dát do nějakého hrnce, který už pak ale nebudete používat na vaření jídla. Přidáte vodu, nejlepší voda voda tekoucí voda z řeky nebo potůčku, aby měla dobré pH, protože to pH ovlivňuje výslednou barvu. Do vody dát tu kytičku, dáte do ní vlnu a necháte vařit do bodu varu, minutku dvě necháte, vypnete a nechat to louhovat. A teď záleží, pokud chcete sytou barvu necháte louhovat do druhého dne 24 hodin. Pokud chcete světlejší, necháte hodinku dvě. Záleží jakou barvu vy chcete z toho udělat, tak dlouho to tam nechat. Můžete tu vlnu nějakým způsobem namořit, aby ta barva déle vydržela, aby byla taková zářivější. Kdysi se chce samozřejmě mořilo pomocí moči, která musela být zkvašená, protože když moč zkvasí, tak uvolní čpavek a ten krásně chytá barvu třeba na látku. Samozřejmě dneska se moč nepoužívá, já používám kamenec a když dám jednu lžičku nebo dvě do toho nálevu, tak mi to bylo krásně zesvětlí. Může mi to i tu výslednou barvu úplně změnit z hnědé na fialovou třeba, záleží jakou tu mám, tak mi to udělat tu výslednou barvu. Kamenec seženete v jakékoliv drogerii.”
      Zdroj: https://polar.cz/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000026846/predci-ziskavali-barvy-z-rostlin-a-brouku-k-moreni-pouzivali-i-zkvasenou-moc