Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Předci získávali barvy z rostlin a brouků, k moření používali i zkvašenou moč

Celý MS kraj |

Desetitisíce malých broučků červců nebo zkvašená moč. To jsou jen některé přírodní ingredience, jaké naši předci potřebovali při výrobě barev, kterými pak barvili látky nebo své oděvy. O historií barev se lidé dověděli v archeoparku poblíž Českého Těšína.

Archeopark v Chotěbuzi. Zdroj: TV Polar

Návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi se o víkendu mohli dovědět nejen zajímavosti o někdejším životě Slovanů na Těšínsku, ale také o využití rostlin k výrobě barev a barvení oděvů.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Takže ukazujeme barvy ze starší doby kamenné, kdy se vlastně barvily nástěnné malby různými pigmenty. Můžou si prohlédnout pigmenty jako okr nebo umbra. Tím se vlastně barvily nástěnné malby. Někdo třeba zná jeskynní malby ve Francii. Tak tím se to vlastně barvilo. Pak ukazuji lidem, jak se barvily například nádoby, jak se malovaly a nejvíc se vlastně barvě používaly na barvení látek a vlny, protože vlna nejlépe chytá barvu. Barvilo se samozřejmě přírodně pomocí různých rostlin a stromů na nejrůznější barvy od světle žlutých, hnědých až po vlastně zelené, modré.”

Pomocí barev se lidé od nepaměti odlišovali, dávali najevo své postavení a majetnost.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Lidé v pravěku a v současnosti byli pořád stejní. Měli stejnou potřebu se parádit, chtěli mít krásné oblečení, chtěli mít nějaké šperky a k tomu jim pomáhaly právě barvy, aby vypadali prostě dobře, aby se odlišili. Třeba modrá nebo červená byly symbolem bohatého člověka, protože takovou barvu běžně neseženete v přírodě, musíte si ji nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. A když si to dovezli, tak prostě byli boháči.”

Návštěvníci archeoparku se také dověděli, jaké barvy mohou získat z běžně dostupných rostlin a jak je mohou použít k barvení.

Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Bydlíme tady v Českém Těšíně, ale jsme tady poprvé. protože máme vnuky na starost, tak jsem je tady chtěli vzít, aby něco poznali o našem kraji.”
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Já, když si chci obarvit svoji tuniku na nějakou barvu, tak hledám v přírodě nějaké kytičky, jako třeba zlatobýl nebo vratič. Všude kolem nás rostou různé kytičky, které barví a pokud je nenajdu, tak si je vypěstuju a pokud nejdou vypěstovat, nebo pochází z nějakých exotických zemí, tak si je nakupuji v nějakých specializovaných obchodech.”
Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Mě to hodně zajímalo, protože jsem myslela, že kdysi se barvilo spíš třeba borůvkami nebo tou červenou řepou. Jsem vůbec nepočítala s tím, že by to mohly být ty rostliny a byliny a tak bylo to zajímavé.”
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Nejvzácnější barvy byly takové, které se musí nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. Byl to například karmín. Ten pochází z malého broučka červce. Toho si museli chytit, usušit, nadrtit a z toho byla červená barva. Abyste si něco obarvili opravdu na červeno, potřebujete těch broučků strašně moc. Minimálně 40 tisíc. Proto to byla výsada bohatých lidí, nikdo jiný se to nemohl dovolit. U nás se to sbíralo hlavně v Polsku. Pak to bylo indigo z rostlinky indigovník. Opět se to musí nechat dovézt po obchodní stezce. Dneska známe jako modrotisk se barví s indigem. No a třetí byla kurkuma. Ta neroste tady v našich podmínkách, tak zase nechat si dovézt. Jsou tedy tři barvy: karmín, indigo a kurkuma. 
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Základem je si tu kytku nasbírat, nasekat na drobno, dát do nějakého hrnce, který už pak ale nebudete používat na vaření jídla. Přidáte vodu, nejlepší voda voda tekoucí voda z řeky nebo potůčku, aby měla dobré pH, protože to pH ovlivňuje výslednou barvu. Do vody dát tu kytičku, dáte do ní vlnu a necháte vařit do bodu varu, minutku dvě necháte, vypnete a nechat to louhovat. A teď záleží, pokud chcete sytou barvu necháte louhovat do druhého dne 24 hodin. Pokud chcete světlejší, necháte hodinku dvě. Záleží jakou barvu vy chcete z toho udělat, tak dlouho to tam nechat. Můžete tu vlnu nějakým způsobem namořit, aby ta barva déle vydržela, aby byla taková zářivější. Kdysi se chce samozřejmě mořilo pomocí moči, která musela být zkvašená, protože když moč zkvasí, tak uvolní čpavek a ten krásně chytá barvu třeba na látku. Samozřejmě dneska se moč nepoužívá, já používám kamenec a když dám jednu lžičku nebo dvě do toho nálevu, tak mi to bylo krásně zesvětlí. Může mi to i tu výslednou barvu úplně změnit z hnědé na fialovou třeba, záleží jakou tu mám, tak mi to udělat tu výslednou barvu. Kamenec seženete v jakékoliv drogerii.”
Nahlásit chybu


Demolice Slezanky se komplikuje. Testy odhalily výrazně horší stav konstrukce

Včera 15:12 | Opava | Yvona Fajtová

Havarijní stav Slezanky mění postup její demolice v centru Opavy. Testy totiž ukázaly, že konstrukce budovy je v mnohem horším technickém stavu, než se původně předpokládalo.

Po nálezu stokilové letecké pumy evakuovali na Opavsku 320 lidí, včetně základní školy

Včera 14:04 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Rozsáhlá evakuace obyvatel, žáků i učitelů ze základní školy a bezpečnostní opatření. Ve Velkých Hošticích na Opavsku vykopali v úterý dopoledne nevybuchlou leteckou pumu o váze 100 kilogramů. O její zneškodnění se postaral policejní pyrotechnik.

Modelfest opět dorazil do Ostravy. ZŠ Jugoslávskou zaplnily nejen modely železnic

Včera 13:33 | Ostrava-Jih | Andrea Holeszová

Skoro 2 tisíce návštěvníku si přišly prohlédnout modely železnic a vozů na přehlídku ModelFest v Ostravě-Zábřehu. Akci zde již šestým rokem pořádá Klub železničních modelářů ŽELMO.

Nový konzulát Slovenska posílí spolupráci regionů, honorárním konzulem se stal Rastislav Maďar

V Ostravě začal oficiálně fungovat Honorární konzulát Slovenské republiky. Nové zastoupení má posílit spolupráci mezi Moravskoslezským krajem a Slovenskem a zároveň pomáhat slovenským občanům, kteří v regionu žijí, studují nebo pracují.

Střelbou na rodinný dům v Rychvaldě řešil mladý muž spory

Včera 13:01 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Vystřílel několik kulek na rodinný dům v Rychvaldě, sedl do auta a zmizel. Na místo se sjeli po zuby ozbrojení policisté a začali střelce hledat. Za pár hodin už seděl 25letý mladý muž na policejní služebně a čeká ho obvinění z výtržnictví.

Ostravu čekají dopravní komplikace. Uzavřena bude Rudná a začne demolice mostu na Karolině

9. března 2026 14:23 | Ostrava-město | Tomáš Kořistka

Ostravu čekají další dopravní komplikace. Stavebníci kteří opravují mosty na Rudné ulici potřebují tuto rušnou tepnu úplně uzavřít. Další celkovou uzávěru si vyžádá také stavba nového mostu u Nové Karoliny, ten současný se totiž bude kompletně bourat.

Ptačí budky v Ostravě měly rekordní obsazenost

Včera 13:24 | Ostrava-Jih | Andrea Holeszová

Ptačí budky rozmístěné po Ostravě měly v loňském roce nejvyšší obsazenost od zahájení jejich instalace v roce 2021. Ptáci zahnízdili ve 211 z 251 budek a obsadili tak téměř 84 procent z nich. Na Jihu zůstalo z šedesáti budek prázdných pouze 6.

Výzkumníci z Ostravské univerzity testovali manuální zručnost rychvaldských školáků

Včera 12:15 | Rychvald | Libor Běčák

Žáci ZŠ v Rychvaldě se zúčastnili výzkumu Ostravské univerzity, jehož výsledky budou sloužit jako podklad pro rozvoj technické výchovy v Moravskoslezském kraji.

Rok 2025 byl pro Moravskoslezský kraj opět rekordní z hlediska návštěvnosti

Včera 10:33 | Celý MS kraj | Andrea Holeszová

Moravskoslezský kraj zaznamenal rekordní zájem turistů. V hromadných ubytovacích zařízeních se ubytovalo více než milion návštěvníků, přičemž celková návštěvnost vrostla přibližně o necelých 5 procent oproti předchozímu období.

V karvinských nemocnicích se slavil Mezinárodní den žen, zaměstnankyně obdržely pozornost

Včera 11:41 | Karviná | Gabriela Stašová

Mezinárodní den žen oslavili také v obou karvinských nemocnicích. Tam všem zaměstnankyním poděkovalo vedení za jejich neustálou snahu, práci a péči, bez které by se toto povolání neobešlo.

Po medvědích tlapkách provedou turisty nové panely

Včera 18:12 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Průběžnou obnovou neprocházejí v Beskydech jen klasické turistické trasy, ale také stezky nazvané Po medvědích tlapkách. Nově na nich přibylo několik informačních panelů.

Moravskoslezský kraj ocenil nejlepší sportovce, hlavní cenu a titul Sportovec roku získal atlet Jan Štefela

Moravskoslezský kraj zná nejlepší sportovce uplynulého roku. Na slavnostním galavečeru v Městském domě kultury v Karviné byly vyhlášeny výsledky ankety Sportovec Moravskoslezského kraje za rok 2025. Ocenění si převzali jednotlivci, sportovní kolektivy i osobnosti, které se významně zapsaly do historie regionálního sportu.

Soutěž Podbeskydský ještěr motivuje mladé cukráře

Včera 12:07 | Celý MS kraj | Tomáš Tikal

Střední škola gastronomie, oděvnictví a služeb pořádá každým rokem prestižní soutěž s názvem Podbeskydský ještěr. Je určena pro mladé cukráře a zájem o prezentaci cukrářských dovedností byl i letos obrovský.

Moravskoslezská rada studentů diskutuje o problémech s vedením kraje

Včera 12:05 | Celý MS kraj | Tomáš Tikal

Zastupitelstvo Krajského úřadu MS kraje se stalo dějištěm zasedání MS rady studentů. O čem jednali a jaké problémy řeší dlouhodobě, to vám prozradí následující reportáž.

Na Prašivé si lidé vyslechli cestovatelské vyprávění o Kambodži

Včera 8:37 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Ve Valečkově sále Horské chaty Prašivá se v sobotu 7. března večer sešli lidé, kteří si chtěli poslechnout další cestovatelské vyprávění. Tentokrát bylo o Kambodži.

Požár rodinného domu na Bruntálsku zaměstnal pět jednotek hasičů

Včera 8:35 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Pět jednotek hasičů zasahovalo v pondělí odpoledne u požáru rodinného domu v rýmařovské části Janovice na Bruntálsku. Událost se obešla bez zranění a škoda byla odhadnuta na 800 tisíc korun.

Předci získávali barvy z rostlin a brouků, k moření používali i zkvašenou moč
Vydáno 6. srpna 2021 15:40, Celý MS kraj, Libor Běčák
Desetitisíce malých broučků červců nebo zkvašená moč. To jsou jen některé přírodní ingredience, jaké naši předci potřebovali při výrobě barev, kterými pak barvili látky nebo své oděvy. O historií barev se lidé dověděli v archeoparku poblíž Českého Těšína.

Archeopark v Chotěbuzi. Zdroj: TV Polar

Návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi se o víkendu mohli dovědět nejen zajímavosti o někdejším životě Slovanů na Těšínsku, ale také o využití rostlin k výrobě barev a barvení oděvů.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Takže ukazujeme barvy ze starší doby kamenné, kdy se vlastně barvily nástěnné malby různými pigmenty. Můžou si prohlédnout pigmenty jako okr nebo umbra. Tím se vlastně barvily nástěnné malby. Někdo třeba zná jeskynní malby ve Francii. Tak tím se to vlastně barvilo. Pak ukazuji lidem, jak se barvily například nádoby, jak se malovaly a nejvíc se vlastně barvě používaly na barvení látek a vlny, protože vlna nejlépe chytá barvu. Barvilo se samozřejmě přírodně pomocí různých rostlin a stromů na nejrůznější barvy od světle žlutých, hnědých až po vlastně zelené, modré.”

Pomocí barev se lidé od nepaměti odlišovali, dávali najevo své postavení a majetnost.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Lidé v pravěku a v současnosti byli pořád stejní. Měli stejnou potřebu se parádit, chtěli mít krásné oblečení, chtěli mít nějaké šperky a k tomu jim pomáhaly právě barvy, aby vypadali prostě dobře, aby se odlišili. Třeba modrá nebo červená byly symbolem bohatého člověka, protože takovou barvu běžně neseženete v přírodě, musíte si ji nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. A když si to dovezli, tak prostě byli boháči.”

Návštěvníci archeoparku se také dověděli, jaké barvy mohou získat z běžně dostupných rostlin a jak je mohou použít k barvení.

Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Bydlíme tady v Českém Těšíně, ale jsme tady poprvé. protože máme vnuky na starost, tak jsem je tady chtěli vzít, aby něco poznali o našem kraji.”
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Já, když si chci obarvit svoji tuniku na nějakou barvu, tak hledám v přírodě nějaké kytičky, jako třeba zlatobýl nebo vratič. Všude kolem nás rostou různé kytičky, které barví a pokud je nenajdu, tak si je vypěstuju a pokud nejdou vypěstovat, nebo pochází z nějakých exotických zemí, tak si je nakupuji v nějakých specializovaných obchodech.”
Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Mě to hodně zajímalo, protože jsem myslela, že kdysi se barvilo spíš třeba borůvkami nebo tou červenou řepou. Jsem vůbec nepočítala s tím, že by to mohly být ty rostliny a byliny a tak bylo to zajímavé.”
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Nejvzácnější barvy byly takové, které se musí nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. Byl to například karmín. Ten pochází z malého broučka červce. Toho si museli chytit, usušit, nadrtit a z toho byla červená barva. Abyste si něco obarvili opravdu na červeno, potřebujete těch broučků strašně moc. Minimálně 40 tisíc. Proto to byla výsada bohatých lidí, nikdo jiný se to nemohl dovolit. U nás se to sbíralo hlavně v Polsku. Pak to bylo indigo z rostlinky indigovník. Opět se to musí nechat dovézt po obchodní stezce. Dneska známe jako modrotisk se barví s indigem. No a třetí byla kurkuma. Ta neroste tady v našich podmínkách, tak zase nechat si dovézt. Jsou tedy tři barvy: karmín, indigo a kurkuma. 
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Základem je si tu kytku nasbírat, nasekat na drobno, dát do nějakého hrnce, který už pak ale nebudete používat na vaření jídla. Přidáte vodu, nejlepší voda voda tekoucí voda z řeky nebo potůčku, aby měla dobré pH, protože to pH ovlivňuje výslednou barvu. Do vody dát tu kytičku, dáte do ní vlnu a necháte vařit do bodu varu, minutku dvě necháte, vypnete a nechat to louhovat. A teď záleží, pokud chcete sytou barvu necháte louhovat do druhého dne 24 hodin. Pokud chcete světlejší, necháte hodinku dvě. Záleží jakou barvu vy chcete z toho udělat, tak dlouho to tam nechat. Můžete tu vlnu nějakým způsobem namořit, aby ta barva déle vydržela, aby byla taková zářivější. Kdysi se chce samozřejmě mořilo pomocí moči, která musela být zkvašená, protože když moč zkvasí, tak uvolní čpavek a ten krásně chytá barvu třeba na látku. Samozřejmě dneska se moč nepoužívá, já používám kamenec a když dám jednu lžičku nebo dvě do toho nálevu, tak mi to bylo krásně zesvětlí. Může mi to i tu výslednou barvu úplně změnit z hnědé na fialovou třeba, záleží jakou tu mám, tak mi to udělat tu výslednou barvu. Kamenec seženete v jakékoliv drogerii.”
Zdroj: https://polar.cz/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000026846/predci-ziskavali-barvy-z-rostlin-a-brouku-k-moreni-pouzivali-i-zkvasenou-moc