Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Předci získávali barvy z rostlin a brouků, k moření používali i zkvašenou moč

Celý MS kraj |

Desetitisíce malých broučků červců nebo zkvašená moč. To jsou jen některé přírodní ingredience, jaké naši předci potřebovali při výrobě barev, kterými pak barvili látky nebo své oděvy. O historií barev se lidé dověděli v archeoparku poblíž Českého Těšína.

Archeopark v Chotěbuzi. Zdroj: TV Polar

Návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi se o víkendu mohli dovědět nejen zajímavosti o někdejším životě Slovanů na Těšínsku, ale také o využití rostlin k výrobě barev a barvení oděvů.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Takže ukazujeme barvy ze starší doby kamenné, kdy se vlastně barvily nástěnné malby různými pigmenty. Můžou si prohlédnout pigmenty jako okr nebo umbra. Tím se vlastně barvily nástěnné malby. Někdo třeba zná jeskynní malby ve Francii. Tak tím se to vlastně barvilo. Pak ukazuji lidem, jak se barvily například nádoby, jak se malovaly a nejvíc se vlastně barvě používaly na barvení látek a vlny, protože vlna nejlépe chytá barvu. Barvilo se samozřejmě přírodně pomocí různých rostlin a stromů na nejrůznější barvy od světle žlutých, hnědých až po vlastně zelené, modré.”

Pomocí barev se lidé od nepaměti odlišovali, dávali najevo své postavení a majetnost.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Lidé v pravěku a v současnosti byli pořád stejní. Měli stejnou potřebu se parádit, chtěli mít krásné oblečení, chtěli mít nějaké šperky a k tomu jim pomáhaly právě barvy, aby vypadali prostě dobře, aby se odlišili. Třeba modrá nebo červená byly symbolem bohatého člověka, protože takovou barvu běžně neseženete v přírodě, musíte si ji nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. A když si to dovezli, tak prostě byli boháči.”

Návštěvníci archeoparku se také dověděli, jaké barvy mohou získat z běžně dostupných rostlin a jak je mohou použít k barvení.

Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Bydlíme tady v Českém Těšíně, ale jsme tady poprvé. protože máme vnuky na starost, tak jsem je tady chtěli vzít, aby něco poznali o našem kraji.”
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Já, když si chci obarvit svoji tuniku na nějakou barvu, tak hledám v přírodě nějaké kytičky, jako třeba zlatobýl nebo vratič. Všude kolem nás rostou různé kytičky, které barví a pokud je nenajdu, tak si je vypěstuju a pokud nejdou vypěstovat, nebo pochází z nějakých exotických zemí, tak si je nakupuji v nějakých specializovaných obchodech.”
Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Mě to hodně zajímalo, protože jsem myslela, že kdysi se barvilo spíš třeba borůvkami nebo tou červenou řepou. Jsem vůbec nepočítala s tím, že by to mohly být ty rostliny a byliny a tak bylo to zajímavé.”
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Nejvzácnější barvy byly takové, které se musí nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. Byl to například karmín. Ten pochází z malého broučka červce. Toho si museli chytit, usušit, nadrtit a z toho byla červená barva. Abyste si něco obarvili opravdu na červeno, potřebujete těch broučků strašně moc. Minimálně 40 tisíc. Proto to byla výsada bohatých lidí, nikdo jiný se to nemohl dovolit. U nás se to sbíralo hlavně v Polsku. Pak to bylo indigo z rostlinky indigovník. Opět se to musí nechat dovézt po obchodní stezce. Dneska známe jako modrotisk se barví s indigem. No a třetí byla kurkuma. Ta neroste tady v našich podmínkách, tak zase nechat si dovézt. Jsou tedy tři barvy: karmín, indigo a kurkuma. 
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Základem je si tu kytku nasbírat, nasekat na drobno, dát do nějakého hrnce, který už pak ale nebudete používat na vaření jídla. Přidáte vodu, nejlepší voda voda tekoucí voda z řeky nebo potůčku, aby měla dobré pH, protože to pH ovlivňuje výslednou barvu. Do vody dát tu kytičku, dáte do ní vlnu a necháte vařit do bodu varu, minutku dvě necháte, vypnete a nechat to louhovat. A teď záleží, pokud chcete sytou barvu necháte louhovat do druhého dne 24 hodin. Pokud chcete světlejší, necháte hodinku dvě. Záleží jakou barvu vy chcete z toho udělat, tak dlouho to tam nechat. Můžete tu vlnu nějakým způsobem namořit, aby ta barva déle vydržela, aby byla taková zářivější. Kdysi se chce samozřejmě mořilo pomocí moči, která musela být zkvašená, protože když moč zkvasí, tak uvolní čpavek a ten krásně chytá barvu třeba na látku. Samozřejmě dneska se moč nepoužívá, já používám kamenec a když dám jednu lžičku nebo dvě do toho nálevu, tak mi to bylo krásně zesvětlí. Může mi to i tu výslednou barvu úplně změnit z hnědé na fialovou třeba, záleží jakou tu mám, tak mi to udělat tu výslednou barvu. Kamenec seženete v jakékoliv drogerii.”
Nahlásit chybu


K tématu

Žena se poranila o jehlu v zahradnickém substrátu, testy budou trvat rok

Velmi nepříjemná událost se stala jedné zaměstnankyni Muzea Těšínska. Při práci v archeoparku se poranila o injekční jehlu, která byla v zahradnickém substrátu. Žena teď podstupuje testy, zda není nakažená některou z infekčních nemocí.

V archeoparku si lidé vyzkoušeli dávnou techniku tkaní s karetkami

12. března 2024 7:00 | Celý MS kraj | Libor Běčák | Kulturní okénko

Muzeum Těšínska nabízí lidem možnost vyzkoušet si některá dávná řemesla. V průběhu roku jich bude 10, přičemž teď v březnu to bylo karetkování.

V archeoparku se lidé seznámili s bohy a démony Slovanů

15. dubna 2024 13:01 | Celý MS kraj | Libor Běčák | Kulturní okénko

Návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi se mohli seznámit s Bohy a démony, kteří kdysi provázeli životem Slovany. Přednášku zpestřila ukázka replik nálezů z celé Evropy.


Na Rudné ve Svinově postupně zdemolují mosty, provoz bude sveden vždy na druhou polovinu

Dnes 8:24 | Ostrava-město | Libor Běčák

V úterý 26. listopadu 2024 začne rekonstrukce mostů na Rudné ulici v Ostravě-Svinově. Oba mosty silnice I/11 budou zdemolovány a do roku 2026 nahrazeny novými konstrukcemi. Po dobu prací bude zachován obousměrný provoz v jednom pruhu pro každý směr. Projekt za 95,6 milionu Kč slibuje životnost nových mostů minimálně 100 let.

Pytláci mořských želv byli odsouzeni díky spolupráci Zoo Liberec a ZOO Ostrava

Dnes 8:56 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Pytláci mořských želv v Indonésii byli odsouzeni na dva a půl roku vězení díky zásahu ochránců přírody, na kterém se podíleli i zoologové z českých zoologických zahrad v Liberci a Ostravě. Zásah proběhl v souostroví Pulau Banyak, kde čeští odborníci dlouhodobě spolupracují s indonéskými kolegy na ochraně ohrožených mořských želv.

Archeologové v Opavě objevili středověké sídliště i velmi vzácnou poutní láhev

Včera 19:13 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

Na budoucí stavbě jižního obchvatu Opavy od léta probíhal archeologický výzkum. A přinesl vzácné objevy. Vedle velmi dobře dochovaných pozůstatků germánského osídlení z mladší doby římské byl velkým překvapením objev středověkého sídliště.

V centru Ostravy už stojí vánoční strom. Má 11 metrů a přijel ze Svinova

Vánoční strom, který se letos stane ozdobou Ostravských Vánoc to měl tentokrát jen kousek. Darovala ho totiž rodina, která žije v ostravském obvodu Svinov. Na jeho usazování na Masarykovo náměstí se pyšný majitel přišel osobně podívat.

Město pořídilo nové kotce do orlovského psího útulku

Orlovský útulek dokončuje realizaci nových moderních kotců v místním útulku, které výrazně zlepší podmínky pro toulavé a opuštěné psy.

Obce ovlivněné těžbou získaly od Nadace OKD 20 milionů korun

Společnost OKD poskytla už podruhé své nadaci mimořádný finanční dar ze svého zisku. I tentokrát si peníze rozdělí sedm měst a obcí na Karvinsku, které jsou ovlivněny těžbou. Patří mezi ně opět i Karviná nebo Stonava.

Novojičínské podnikatele podpořila roadshow CzechInvestu, informovala o dotačních programech

Agentura CzechInvest představila v Novém Jičíně aktuální možnosti v oblasti podpory podnikání. V jeden okamžik, na jednom místě tak mohli podnikatelé konzultovat své záměry a získat informace o dotačních programech a dalších možnostech financování.

Nadaní prvňáčci na ZŠ Šalounova ve Vítkovicích budou chodit do Třídy vzdělání

Třídy Světa vzdělání jsou součástí vybraných základních škol v ČR. Žáci se v nich už od 1. třídy učí angličtinu, systematicky rozvíjejí své logické myšlení, matematiku, informační technologie a s pomocí učitele pracují na zdravém rozvoji celé své osobnosti i na budování pozitivních vztahů ve třídě.

Slezská nemocnice slavnostně otevřela nové nadzemní koridory. Zvýšily komfort pacientům i zaměstnancům

Slezská nemocnice v Opavě slavnostně otevřela nadzemní tubusové koridory. Jejich stavba trvala déle než rok a přinesla zejména komfort jak zaměstnancům, tak pacientům a návštěvníkům tohoto zdravotnického zařízení.

Adventní bezpečnostní akce v Ostravě nabízí rady, dílničky i vánoční tramvaj

Včera 11:36 | Ostrava-město | Libor Běčák

Tradiční akce Bezpečnější nakupování, parkování a cestování odstartuje i letos v Ostravě. Projekt zaměřený na prevenci krádeží a zvyšování bezpečnosti pořádá Magistrát města Ostravy ve spolupráci s policií, hasiči a dopravním podnikem. Součástí jsou preventivní aktivity v obchodních centrech, na trzích i ve vánoční tramvaji.

Policisté hledají zloděje, který v prodejně ukradl hodinky

Dnes 8:42 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Nápadně tlustý muž procházející Ostravou s cestovním kufrem se před časem zastavil v prodejně s hodinkami, kde se mu jeden vystavený kousek zalíbil natolik, že si ho odnesl, aniž by za něj zaplatil. Proti krádeži byl lankem chráněn pouze náramek, ze kterého zloděj hodinky nepozorovaně sejmul.

Policisté a příbuzní pohřešovali ženu z Jablunkova, našli ji v pořádku

Dnes 10:12, vydáno včera 12:55 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Naposledy v neděli 17. listopadu byli rodinní příslušníci v kontaktu se ženou z Jablunkova. Od pondělka se už jim neozývala a nikdo nevěděl, kde se nachází. Ve čtvrtek byla nalezena.

Znáte muže na policejním videu k vloupání do bytu, ze kterého zmizel televizor?

Včera 10:59 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Policisté z Ostravy a také majitel apartmánu v Mariánských Horách se obracejí na veřejnost se žádostí o pomoc při objasnění totožnosti muže, kterého v době vloupání do domu zachytila bezpečnostní kamera.

V Temelíně se připravuje stavba modulárního reaktoru

Energetická společnost ČEZ dnes podala žádost o posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) pro stavbu malého modulárního reaktoru v Temelíně. Plánovaný blok s jedním či dvěma reaktory má mít výkon do 500 MW. Předpokládaná životnost je 60 až 80 let.

Dvě ocenění v anketě Stavba roku bral energetický polygon

Stavbou MS kraje za rok 2023 se stal Dům služeb v Palkovicích na Frýdecko-Místecku. V prestižní soutěži porazil například Organicu v centru Ostravy i všechny průmyslové stavby v kraji.

Sportovci ve Frenštátě pod Radhoštěm využívají novou moderní halu

Dobrou zprávou pro sportovce z Frenštátu pod Radhoštěm je otevření nové moderní sportovní haly. Ta stojí v areálu místního Gymnázia a SPŠ elektroniky a informatiky.

Předci získávali barvy z rostlin a brouků, k moření používali i zkvašenou moč
Vydáno 6. srpna 2021 15:40, Celý MS kraj, Libor Běčák
Desetitisíce malých broučků červců nebo zkvašená moč. To jsou jen některé přírodní ingredience, jaké naši předci potřebovali při výrobě barev, kterými pak barvili látky nebo své oděvy. O historií barev se lidé dověděli v archeoparku poblíž Českého Těšína.

Archeopark v Chotěbuzi. Zdroj: TV Polar

Návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi se o víkendu mohli dovědět nejen zajímavosti o někdejším životě Slovanů na Těšínsku, ale také o využití rostlin k výrobě barev a barvení oděvů.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Takže ukazujeme barvy ze starší doby kamenné, kdy se vlastně barvily nástěnné malby různými pigmenty. Můžou si prohlédnout pigmenty jako okr nebo umbra. Tím se vlastně barvily nástěnné malby. Někdo třeba zná jeskynní malby ve Francii. Tak tím se to vlastně barvilo. Pak ukazuji lidem, jak se barvily například nádoby, jak se malovaly a nejvíc se vlastně barvě používaly na barvení látek a vlny, protože vlna nejlépe chytá barvu. Barvilo se samozřejmě přírodně pomocí různých rostlin a stromů na nejrůznější barvy od světle žlutých, hnědých až po vlastně zelené, modré.”

Pomocí barev se lidé od nepaměti odlišovali, dávali najevo své postavení a majetnost.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Lidé v pravěku a v současnosti byli pořád stejní. Měli stejnou potřebu se parádit, chtěli mít krásné oblečení, chtěli mít nějaké šperky a k tomu jim pomáhaly právě barvy, aby vypadali prostě dobře, aby se odlišili. Třeba modrá nebo červená byly symbolem bohatého člověka, protože takovou barvu běžně neseženete v přírodě, musíte si ji nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. A když si to dovezli, tak prostě byli boháči.”

Návštěvníci archeoparku se také dověděli, jaké barvy mohou získat z běžně dostupných rostlin a jak je mohou použít k barvení.

Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Bydlíme tady v Českém Těšíně, ale jsme tady poprvé. protože máme vnuky na starost, tak jsem je tady chtěli vzít, aby něco poznali o našem kraji.”
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Já, když si chci obarvit svoji tuniku na nějakou barvu, tak hledám v přírodě nějaké kytičky, jako třeba zlatobýl nebo vratič. Všude kolem nás rostou různé kytičky, které barví a pokud je nenajdu, tak si je vypěstuju a pokud nejdou vypěstovat, nebo pochází z nějakých exotických zemí, tak si je nakupuji v nějakých specializovaných obchodech.”
Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Mě to hodně zajímalo, protože jsem myslela, že kdysi se barvilo spíš třeba borůvkami nebo tou červenou řepou. Jsem vůbec nepočítala s tím, že by to mohly být ty rostliny a byliny a tak bylo to zajímavé.”
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Nejvzácnější barvy byly takové, které se musí nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. Byl to například karmín. Ten pochází z malého broučka červce. Toho si museli chytit, usušit, nadrtit a z toho byla červená barva. Abyste si něco obarvili opravdu na červeno, potřebujete těch broučků strašně moc. Minimálně 40 tisíc. Proto to byla výsada bohatých lidí, nikdo jiný se to nemohl dovolit. U nás se to sbíralo hlavně v Polsku. Pak to bylo indigo z rostlinky indigovník. Opět se to musí nechat dovézt po obchodní stezce. Dneska známe jako modrotisk se barví s indigem. No a třetí byla kurkuma. Ta neroste tady v našich podmínkách, tak zase nechat si dovézt. Jsou tedy tři barvy: karmín, indigo a kurkuma. 
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Základem je si tu kytku nasbírat, nasekat na drobno, dát do nějakého hrnce, který už pak ale nebudete používat na vaření jídla. Přidáte vodu, nejlepší voda voda tekoucí voda z řeky nebo potůčku, aby měla dobré pH, protože to pH ovlivňuje výslednou barvu. Do vody dát tu kytičku, dáte do ní vlnu a necháte vařit do bodu varu, minutku dvě necháte, vypnete a nechat to louhovat. A teď záleží, pokud chcete sytou barvu necháte louhovat do druhého dne 24 hodin. Pokud chcete světlejší, necháte hodinku dvě. Záleží jakou barvu vy chcete z toho udělat, tak dlouho to tam nechat. Můžete tu vlnu nějakým způsobem namořit, aby ta barva déle vydržela, aby byla taková zářivější. Kdysi se chce samozřejmě mořilo pomocí moči, která musela být zkvašená, protože když moč zkvasí, tak uvolní čpavek a ten krásně chytá barvu třeba na látku. Samozřejmě dneska se moč nepoužívá, já používám kamenec a když dám jednu lžičku nebo dvě do toho nálevu, tak mi to bylo krásně zesvětlí. Může mi to i tu výslednou barvu úplně změnit z hnědé na fialovou třeba, záleží jakou tu mám, tak mi to udělat tu výslednou barvu. Kamenec seženete v jakékoliv drogerii.”
Zdroj: https://polar.cz/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000026846/predci-ziskavali-barvy-z-rostlin-a-brouku-k-moreni-pouzivali-i-zkvasenou-moc