Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Předci získávali barvy z rostlin a brouků, k moření používali i zkvašenou moč

Celý MS kraj |

Desetitisíce malých broučků červců nebo zkvašená moč. To jsou jen některé přírodní ingredience, jaké naši předci potřebovali při výrobě barev, kterými pak barvili látky nebo své oděvy. O historií barev se lidé dověděli v archeoparku poblíž Českého Těšína.

Archeopark v Chotěbuzi. Zdroj: TV Polar

Návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi se o víkendu mohli dovědět nejen zajímavosti o někdejším životě Slovanů na Těšínsku, ale také o využití rostlin k výrobě barev a barvení oděvů.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Takže ukazujeme barvy ze starší doby kamenné, kdy se vlastně barvily nástěnné malby různými pigmenty. Můžou si prohlédnout pigmenty jako okr nebo umbra. Tím se vlastně barvily nástěnné malby. Někdo třeba zná jeskynní malby ve Francii. Tak tím se to vlastně barvilo. Pak ukazuji lidem, jak se barvily například nádoby, jak se malovaly a nejvíc se vlastně barvě používaly na barvení látek a vlny, protože vlna nejlépe chytá barvu. Barvilo se samozřejmě přírodně pomocí různých rostlin a stromů na nejrůznější barvy od světle žlutých, hnědých až po vlastně zelené, modré.”

Pomocí barev se lidé od nepaměti odlišovali, dávali najevo své postavení a majetnost.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Lidé v pravěku a v současnosti byli pořád stejní. Měli stejnou potřebu se parádit, chtěli mít krásné oblečení, chtěli mít nějaké šperky a k tomu jim pomáhaly právě barvy, aby vypadali prostě dobře, aby se odlišili. Třeba modrá nebo červená byly symbolem bohatého člověka, protože takovou barvu běžně neseženete v přírodě, musíte si ji nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. A když si to dovezli, tak prostě byli boháči.”

Návštěvníci archeoparku se také dověděli, jaké barvy mohou získat z běžně dostupných rostlin a jak je mohou použít k barvení.

Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Bydlíme tady v Českém Těšíně, ale jsme tady poprvé. protože máme vnuky na starost, tak jsem je tady chtěli vzít, aby něco poznali o našem kraji.”
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Já, když si chci obarvit svoji tuniku na nějakou barvu, tak hledám v přírodě nějaké kytičky, jako třeba zlatobýl nebo vratič. Všude kolem nás rostou různé kytičky, které barví a pokud je nenajdu, tak si je vypěstuju a pokud nejdou vypěstovat, nebo pochází z nějakých exotických zemí, tak si je nakupuji v nějakých specializovaných obchodech.”
Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Mě to hodně zajímalo, protože jsem myslela, že kdysi se barvilo spíš třeba borůvkami nebo tou červenou řepou. Jsem vůbec nepočítala s tím, že by to mohly být ty rostliny a byliny a tak bylo to zajímavé.”
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Nejvzácnější barvy byly takové, které se musí nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. Byl to například karmín. Ten pochází z malého broučka červce. Toho si museli chytit, usušit, nadrtit a z toho byla červená barva. Abyste si něco obarvili opravdu na červeno, potřebujete těch broučků strašně moc. Minimálně 40 tisíc. Proto to byla výsada bohatých lidí, nikdo jiný se to nemohl dovolit. U nás se to sbíralo hlavně v Polsku. Pak to bylo indigo z rostlinky indigovník. Opět se to musí nechat dovézt po obchodní stezce. Dneska známe jako modrotisk se barví s indigem. No a třetí byla kurkuma. Ta neroste tady v našich podmínkách, tak zase nechat si dovézt. Jsou tedy tři barvy: karmín, indigo a kurkuma. 
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Základem je si tu kytku nasbírat, nasekat na drobno, dát do nějakého hrnce, který už pak ale nebudete používat na vaření jídla. Přidáte vodu, nejlepší voda voda tekoucí voda z řeky nebo potůčku, aby měla dobré pH, protože to pH ovlivňuje výslednou barvu. Do vody dát tu kytičku, dáte do ní vlnu a necháte vařit do bodu varu, minutku dvě necháte, vypnete a nechat to louhovat. A teď záleží, pokud chcete sytou barvu necháte louhovat do druhého dne 24 hodin. Pokud chcete světlejší, necháte hodinku dvě. Záleží jakou barvu vy chcete z toho udělat, tak dlouho to tam nechat. Můžete tu vlnu nějakým způsobem namořit, aby ta barva déle vydržela, aby byla taková zářivější. Kdysi se chce samozřejmě mořilo pomocí moči, která musela být zkvašená, protože když moč zkvasí, tak uvolní čpavek a ten krásně chytá barvu třeba na látku. Samozřejmě dneska se moč nepoužívá, já používám kamenec a když dám jednu lžičku nebo dvě do toho nálevu, tak mi to bylo krásně zesvětlí. Může mi to i tu výslednou barvu úplně změnit z hnědé na fialovou třeba, záleží jakou tu mám, tak mi to udělat tu výslednou barvu. Kamenec seženete v jakékoliv drogerii.”
Nahlásit chybu


Frýdlantské mosty jsou částečně průjezdné. Stavebníci otevřeli směr na Porubu

Dnes jistě potěšíme řidiče aut, kteří jezdí z centra Ostravy. Od pátku je částečně zprůjezdněn směr do Poruby na Frýdlantských mostech, což velmi uleví objízdným trasám a ubude kolon. Rekonstrukce náměstí Republiky má ale velké zpoždění.

V Ostravě vzniká centrum umělé inteligence pro firmy i veřejnou správu

Dnes 9:13 | Ostrava-město | Yvona Fajtová

Ostrava se stává jedním z evropských center umělé inteligence. Slavnostně tam odstartoval projekt Czech AI Factory, který propojí superpočítačové technologie, expertní podporu i výzkum. Cílem je pomoci firmám, startupům i veřejné správě s využitím umělé inteligence v praxi.

Lidé v MSK loni vytřídili téměř 86 kg odpadu na osobu. Nejlepší města převzala ocenění

Dnes 9:12 | Ostrava-Jih | Andrea Holeszová

Třídění odpadů v Moravskoslezském kraji se rok od roku zlepšuje. Potvrzují to výsledky společnosti EKO-KOM. Výborných hodnot dosahují obce a města kraje také ve sběru elektroodpadu. Ty nejlepší si za skvělé výsledky převzaly ocenění.

Senior Expres v Ostravě-Jihu má nového provozovatele

Dnes 10:53 | Ostrava-Jih | Andrea Holeszová

Oblíbená služba Senior Expres Jih, která už osm let pomáhá seniorům z Ostravy-Jihu s dopravou po městě, pokračuje s novým provozovatelem. Pro klienty se ale nic nemění.

Porodní sál vítkovické nemocnice prošel kompletní rekonstrukcí. Novinkou je rodinný apartmán

Porodnice Nemocnice v Ostravě-Vítkovicích má nové moderní zázemí. Rekonstrukcí prošel porodní sál, který rodičkám nabídne více komfortu i soukromí. Novinkou je rodinný apartmán.

Středisko pro rodinu a dítě se připojilo k Týdnu rané péče

Dnes 10:48 | Havířov | Bára Kelnerová

Havířovské sociální služby prostřednictvím střediska pro rodinu a dítě se i letos připojily do celorepublikového Týdne rané péče. Osvětová akce měla veřejnosti přiblížit pomoc rodinám s dětmi se zdravotním znevýhodněním.

Cvičení v novojičínském amfiteátru simulovalo útok na hudebním festivalu

Včera 12:07 | Nový Jičín | Petra Dorazilová

V amfiteátru Skalky v Novém Jičíně se uskutečnilo celokrajské taktické cvičení policie, hasičů a zdravotníků. Podle scénáře simulovaného zásahu se v areálu konal hudební festival, během kterého lidi napadlo několik ozbrojených útočníků.

Pro cyklistu zraněného při srážce s autem přiletěl vrtulník, na místě ale nepřistál

Včera 17:10 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Kroužení záchranářského vrtulníku nad centrem Havířova ve čtvrtek odpoledne nevěstilo nic dobrého. Zdravotníci tam spěchali ke zraněnému cyklistovi.

Pitnou vodu musí kvůli suchu na Lysou horu dovážet cisterny

Včera 12:45 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Dlouhodobé sucho se nedostatkem vody projevilo také na vrcholu Lysé hory. Pitnou vodu tam musely začít dovážet cisterny. Nedostačující vrt by měl v dohledné době doplnit nový zdroj vody v jiné lokalitě.

Policie oslovuje studenty. V Karviné pro ně uspořádala fyzické testy na nečisto

Včera 19:53 | Karviná | Anna Břenková

Karvinští studenti dostali jedinečnou šanci udělat si fyzické testy k policii nanečisto, ale s plnou platností. Pro mnohé z nich to může být první krok k budoucí kariéře v uniformě.

Hosté ve studiu: Libor Slavík (Studeňáci pro Studénku), starosta

Stavba podjezdu pod železničním přejezdem ve Studénce

FNO představila nové preventivní programy

Fakultní nemocnice Ostrava představila na Dni zdraví nové preventivní programy zaměřené na zdravý životní styl a včasné odhalení nemocí.

Hosté ve studiu: Kateřina Maruchničová, spisovatelka

Interaktivní program „Ploutvičkování" má u dětí úspěch

Dům umění v Ostravě si 13. května připomněl sto let od svého otevření

Dům umění v Ostravě si 13. května připomněl sto let od svého otevření. Výstavní budova Galerie výtvarného umění v Ostravě patří od roku 1926 k významným architektonickým i kulturním symbolům města. Pro návštěvníky byly připraveny workshopy, komentované prohlídky, divadelní vystoupení, hudební program i další doprovodné akce.

Předci získávali barvy z rostlin a brouků, k moření používali i zkvašenou moč
Vydáno 6. srpna 2021 15:40, Celý MS kraj, Libor Běčák
Desetitisíce malých broučků červců nebo zkvašená moč. To jsou jen některé přírodní ingredience, jaké naši předci potřebovali při výrobě barev, kterými pak barvili látky nebo své oděvy. O historií barev se lidé dověděli v archeoparku poblíž Českého Těšína.

Archeopark v Chotěbuzi. Zdroj: TV Polar

Návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi se o víkendu mohli dovědět nejen zajímavosti o někdejším životě Slovanů na Těšínsku, ale také o využití rostlin k výrobě barev a barvení oděvů.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Takže ukazujeme barvy ze starší doby kamenné, kdy se vlastně barvily nástěnné malby různými pigmenty. Můžou si prohlédnout pigmenty jako okr nebo umbra. Tím se vlastně barvily nástěnné malby. Někdo třeba zná jeskynní malby ve Francii. Tak tím se to vlastně barvilo. Pak ukazuji lidem, jak se barvily například nádoby, jak se malovaly a nejvíc se vlastně barvě používaly na barvení látek a vlny, protože vlna nejlépe chytá barvu. Barvilo se samozřejmě přírodně pomocí různých rostlin a stromů na nejrůznější barvy od světle žlutých, hnědých až po vlastně zelené, modré.”

Pomocí barev se lidé od nepaměti odlišovali, dávali najevo své postavení a majetnost.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Lidé v pravěku a v současnosti byli pořád stejní. Měli stejnou potřebu se parádit, chtěli mít krásné oblečení, chtěli mít nějaké šperky a k tomu jim pomáhaly právě barvy, aby vypadali prostě dobře, aby se odlišili. Třeba modrá nebo červená byly symbolem bohatého člověka, protože takovou barvu běžně neseženete v přírodě, musíte si ji nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. A když si to dovezli, tak prostě byli boháči.”

Návštěvníci archeoparku se také dověděli, jaké barvy mohou získat z běžně dostupných rostlin a jak je mohou použít k barvení.

Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Bydlíme tady v Českém Těšíně, ale jsme tady poprvé. protože máme vnuky na starost, tak jsem je tady chtěli vzít, aby něco poznali o našem kraji.”
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Já, když si chci obarvit svoji tuniku na nějakou barvu, tak hledám v přírodě nějaké kytičky, jako třeba zlatobýl nebo vratič. Všude kolem nás rostou různé kytičky, které barví a pokud je nenajdu, tak si je vypěstuju a pokud nejdou vypěstovat, nebo pochází z nějakých exotických zemí, tak si je nakupuji v nějakých specializovaných obchodech.”
Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Mě to hodně zajímalo, protože jsem myslela, že kdysi se barvilo spíš třeba borůvkami nebo tou červenou řepou. Jsem vůbec nepočítala s tím, že by to mohly být ty rostliny a byliny a tak bylo to zajímavé.”
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Nejvzácnější barvy byly takové, které se musí nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. Byl to například karmín. Ten pochází z malého broučka červce. Toho si museli chytit, usušit, nadrtit a z toho byla červená barva. Abyste si něco obarvili opravdu na červeno, potřebujete těch broučků strašně moc. Minimálně 40 tisíc. Proto to byla výsada bohatých lidí, nikdo jiný se to nemohl dovolit. U nás se to sbíralo hlavně v Polsku. Pak to bylo indigo z rostlinky indigovník. Opět se to musí nechat dovézt po obchodní stezce. Dneska známe jako modrotisk se barví s indigem. No a třetí byla kurkuma. Ta neroste tady v našich podmínkách, tak zase nechat si dovézt. Jsou tedy tři barvy: karmín, indigo a kurkuma. 
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Základem je si tu kytku nasbírat, nasekat na drobno, dát do nějakého hrnce, který už pak ale nebudete používat na vaření jídla. Přidáte vodu, nejlepší voda voda tekoucí voda z řeky nebo potůčku, aby měla dobré pH, protože to pH ovlivňuje výslednou barvu. Do vody dát tu kytičku, dáte do ní vlnu a necháte vařit do bodu varu, minutku dvě necháte, vypnete a nechat to louhovat. A teď záleží, pokud chcete sytou barvu necháte louhovat do druhého dne 24 hodin. Pokud chcete světlejší, necháte hodinku dvě. Záleží jakou barvu vy chcete z toho udělat, tak dlouho to tam nechat. Můžete tu vlnu nějakým způsobem namořit, aby ta barva déle vydržela, aby byla taková zářivější. Kdysi se chce samozřejmě mořilo pomocí moči, která musela být zkvašená, protože když moč zkvasí, tak uvolní čpavek a ten krásně chytá barvu třeba na látku. Samozřejmě dneska se moč nepoužívá, já používám kamenec a když dám jednu lžičku nebo dvě do toho nálevu, tak mi to bylo krásně zesvětlí. Může mi to i tu výslednou barvu úplně změnit z hnědé na fialovou třeba, záleží jakou tu mám, tak mi to udělat tu výslednou barvu. Kamenec seženete v jakékoliv drogerii.”
Zdroj: https://polar.cz/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000026846/predci-ziskavali-barvy-z-rostlin-a-brouku-k-moreni-pouzivali-i-zkvasenou-moc