Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Předci získávali barvy z rostlin a brouků, k moření používali i zkvašenou moč

Celý MS kraj |

Desetitisíce malých broučků červců nebo zkvašená moč. To jsou jen některé přírodní ingredience, jaké naši předci potřebovali při výrobě barev, kterými pak barvili látky nebo své oděvy. O historií barev se lidé dověděli v archeoparku poblíž Českého Těšína.

Archeopark v Chotěbuzi. Zdroj: TV Polar

Návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi se o víkendu mohli dovědět nejen zajímavosti o někdejším životě Slovanů na Těšínsku, ale také o využití rostlin k výrobě barev a barvení oděvů.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Takže ukazujeme barvy ze starší doby kamenné, kdy se vlastně barvily nástěnné malby různými pigmenty. Můžou si prohlédnout pigmenty jako okr nebo umbra. Tím se vlastně barvily nástěnné malby. Někdo třeba zná jeskynní malby ve Francii. Tak tím se to vlastně barvilo. Pak ukazuji lidem, jak se barvily například nádoby, jak se malovaly a nejvíc se vlastně barvě používaly na barvení látek a vlny, protože vlna nejlépe chytá barvu. Barvilo se samozřejmě přírodně pomocí různých rostlin a stromů na nejrůznější barvy od světle žlutých, hnědých až po vlastně zelené, modré.”

Pomocí barev se lidé od nepaměti odlišovali, dávali najevo své postavení a majetnost.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Lidé v pravěku a v současnosti byli pořád stejní. Měli stejnou potřebu se parádit, chtěli mít krásné oblečení, chtěli mít nějaké šperky a k tomu jim pomáhaly právě barvy, aby vypadali prostě dobře, aby se odlišili. Třeba modrá nebo červená byly symbolem bohatého člověka, protože takovou barvu běžně neseženete v přírodě, musíte si ji nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. A když si to dovezli, tak prostě byli boháči.”

Návštěvníci archeoparku se také dověděli, jaké barvy mohou získat z běžně dostupných rostlin a jak je mohou použít k barvení.

Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Bydlíme tady v Českém Těšíně, ale jsme tady poprvé. protože máme vnuky na starost, tak jsem je tady chtěli vzít, aby něco poznali o našem kraji.”
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Já, když si chci obarvit svoji tuniku na nějakou barvu, tak hledám v přírodě nějaké kytičky, jako třeba zlatobýl nebo vratič. Všude kolem nás rostou různé kytičky, které barví a pokud je nenajdu, tak si je vypěstuju a pokud nejdou vypěstovat, nebo pochází z nějakých exotických zemí, tak si je nakupuji v nějakých specializovaných obchodech.”
Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Mě to hodně zajímalo, protože jsem myslela, že kdysi se barvilo spíš třeba borůvkami nebo tou červenou řepou. Jsem vůbec nepočítala s tím, že by to mohly být ty rostliny a byliny a tak bylo to zajímavé.”
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Nejvzácnější barvy byly takové, které se musí nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. Byl to například karmín. Ten pochází z malého broučka červce. Toho si museli chytit, usušit, nadrtit a z toho byla červená barva. Abyste si něco obarvili opravdu na červeno, potřebujete těch broučků strašně moc. Minimálně 40 tisíc. Proto to byla výsada bohatých lidí, nikdo jiný se to nemohl dovolit. U nás se to sbíralo hlavně v Polsku. Pak to bylo indigo z rostlinky indigovník. Opět se to musí nechat dovézt po obchodní stezce. Dneska známe jako modrotisk se barví s indigem. No a třetí byla kurkuma. Ta neroste tady v našich podmínkách, tak zase nechat si dovézt. Jsou tedy tři barvy: karmín, indigo a kurkuma. 
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Základem je si tu kytku nasbírat, nasekat na drobno, dát do nějakého hrnce, který už pak ale nebudete používat na vaření jídla. Přidáte vodu, nejlepší voda voda tekoucí voda z řeky nebo potůčku, aby měla dobré pH, protože to pH ovlivňuje výslednou barvu. Do vody dát tu kytičku, dáte do ní vlnu a necháte vařit do bodu varu, minutku dvě necháte, vypnete a nechat to louhovat. A teď záleží, pokud chcete sytou barvu necháte louhovat do druhého dne 24 hodin. Pokud chcete světlejší, necháte hodinku dvě. Záleží jakou barvu vy chcete z toho udělat, tak dlouho to tam nechat. Můžete tu vlnu nějakým způsobem namořit, aby ta barva déle vydržela, aby byla taková zářivější. Kdysi se chce samozřejmě mořilo pomocí moči, která musela být zkvašená, protože když moč zkvasí, tak uvolní čpavek a ten krásně chytá barvu třeba na látku. Samozřejmě dneska se moč nepoužívá, já používám kamenec a když dám jednu lžičku nebo dvě do toho nálevu, tak mi to bylo krásně zesvětlí. Může mi to i tu výslednou barvu úplně změnit z hnědé na fialovou třeba, záleží jakou tu mám, tak mi to udělat tu výslednou barvu. Kamenec seženete v jakékoliv drogerii.”
Nahlásit chybu


Těžba dřeva v Moravskosleszkém kraji lehce stoupá. Jde hlavně o řešení kalamit

Dnes 12:33 | Celý MS kraj | Andrea Holeszová

Dendrologové a arboristé pravidelně kontrolují zdravotní stav stromů a vyhodnocují jejich případná poškození či rizika. Součástí péče o lesy je ale také práce lesníků – včetně těžby dřeva, která patří k běžnému hospodaření v lese, i když ji lidé často vnímají s rozpaky. Odborníci přitom zdůrazňují, že kácení je důležité pro obnovu lesa a v mnoha případech se ani nevyčerpají všechny povolené kvóty těžby.

Ze dvou Základních uměleckých škol v Ostravě vznikne jedna velká

Dnes 12:16 | Ostrava-Jih | Tomáš Tikal

Moravskoslezský kraj sloučí dvě základní umělecké školy v obvodě Ostrava-Jih. V pondělí to schválili zastupitelé. Krok se ale nelíbí některým učitelům i rodičům.

V Šenově na ulicích Dolní a Okružní budou stát nové mosty, místo původních, které vzaly povodně

Včera 13:30 | Celý MS kraj | Gabriela Stašová

V Šenově se poblíž sebe na ulicích Dolní a Okružní nacházely dva mosty, místo kterých momentálně probíhá výstavba zcela nových. Ty nahradí dva původní mosty, které byly zlikvidovány kvůli statice narušené při posledních povodních.

Děti v Ostravě-Jihu letos rozpohybují dva sportovní projekty - School Games a Trenéři do škol

Dnes 11:55 | Ostrava-Jih | Andrea Holeszová

Děti z Ostravy-Jihu letos čeká větší podpora v pravidelném pohybu a sportu. Za prvé se chystá již třetí ročník projektu School Games, ale od září se navíc pět základních škol obvodu zapojí do projektu Trenéři do škol.

Předložte nápad. Do roka může vylepšit Nový Jičín

Včera 13:30 | Nový Jičín | Petra Dorazilová

Město vyhlásilo další ročník participativního rozpočtu. Lidé mohou opět navrhovat nápady, které přispějí ke zlepšení veřejného prostoru. Čas mají do poloviny dubna.

Projekt S knížkou do života funguje v Ostravě už 9 let. Začít jde už v prvním roce života dítěte

Včera 13:40 | Ostrava-město | Tomáš Kořistka

Březen je měsícem čtenářů a v Ostravě si připomínáme také úspěšný projekt S knížkou do života – Bookstart. Knihovna města Ostravy jeho prostřednictvím inspiruje rodiče, aby dětem co nejdříve otevřeli svět příběhů. Knihy dostávají i ty nejmenší děti při vítání občánků.

Na obchvatu Frýdku-Místku konečně končí omezení kvůli hluku, radar ale měří dále

Včera 8:58 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Na obchvatu Frýdku-Místku, který je součástí dálnice D48, skončila výměna mostních závěrů. Ta byla nutná, protože si ji vyžádalo opatření ke snížení hlučnosti. Do okolí mostu přes řeku Morávku se totiž šířil nepříjemný zvuk, když dilatační spáry přejížděly pneumatiky nákladních automobilů.

Oderské koupaliště se v příští sezóně znovu otevře, rekonstrukce začne pravděpodobně už v dubnu

Dnes 10:30 | Odry | Michal Slonina

Koupaliště v Odrách je už od roku 1898 oblíbeným cílem plavců z města i okolí. Před třemi lety ale provozovatel narazil na problémy ve strojovně a odborný posudek potvrdil, že plovárna už není dále provozuschopná. Změnit to má plánovaná rekonstrukce.

Amputované prsty nebo pády z výšky. Záchranáři o víkendu vyjížděli ke zraněním při práci na zahradách

Včera 11:37 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Téměř dvacet lidí se o víkendu zranilo při práci na zahradě. Tři z nich spadli z výšky při ořezávání stromů a někteří přišli o prst na ruce. Záchranáři upozorňují na opatrnou manipulaci s elektrickým zahradnickým nářadím.

Holocaust připomenou ve Fulneku Kameny zmizelých, součástí projektu je i doprovodný program

Dnes 11:00 | Fulnek | Michal Slonina

Kostel sv. Josefa ve Fulneku rozezněla židovská hudba v rámci koncertu na podporu projektu Kameny zmizelých. Ten ve Fulneku připomene oběti nacistické perzekuce.

Neznámý řidič se střetl s nezletilým chodcem na přechodě v Oldřichovicích. Policie hledá svědky

Dnes 13:44 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Nezletilý chodec přecházel minulý čtvrtek cestu v Oldřichovicích. Tam se střetl se zatím neznámým řidičem. Řidič sice zastavil a vystoupil, pak ale pokračoval v jízdě. Policie žádá svědky dopravní nehody o bližší informace.

Vrtulník zachraňoval v Beskydech zraněné turisty ze zledovatělých cest

Dnes 11:50 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Zledovatělé cesty v Beskydech způsobily během prázdninových týdnů vážné úrazy turistů. Horská služba musela u Lysé hory zachraňovat muže a ženu se zlomenými končetinami. Kvůli kluzkému a špatně přístupnému terénu oba zraněné vyzvedl vrtulník pomocí jeřábu.

Školní ples zajistil další finanční podporu žákům ZŠ Cihelní

Včera 20:38 | Celý MS kraj | Jiří Brzóska

Plesová sezóna pomalu končí a nabídka společenských večerů byla letos opět velmi bohatá. Některé z plesů mají ale přece jen něco navíc. Jsou to školní plesy, jejichž výtěžek putuje zpět k dětem do škol.

V Dolní Lomné hořel rodinný dům, zásah trval přes pět hodin

14. března 2026 22:43 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

Hasiči v sobotu 14. března odpoledne zasahovali u požáru rodinného domu v Dolní Lomné. Na místo vyjely profesionální jednotky z Třince, Nošovic a Českého Těšína i dobrovolní hasiči z okolních obcí. Událost se obešla bez zranění, příčina i výše škody jsou zatím v šetření.

Hasiči zasahují u požáru lesa v Návsí, museli vyhlásit III. stupeň poplachu

14. března 2026 16:56 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

V Návsí dnes krátce po poledni vypukl požár lesa, který se kvůli silnému větru rychle rozšířil. Plameny zasáhly lesní hrabanku i stromy a postupně se rozšířily na plochu zhruba 400 krát 400 metrů. Hasiči vyhlásili třetí stupeň poplachu a k zásahu povolali 19 jednotek.

Milostné SMS a agresivní telefonáty. MS operátoři linky 158 vyřídili loni skoro 170 tisíc hovorů

13. března 2026 9:58 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Operátoři tísňové linky jsou první, kdo se dozví o problému. Ti moravskoslezští loni vyřídili skoro 170 tisíc hovorů. Jejich profesionální práce často zneužívají i volající, kteří se ptají na úřední hodiny nebo na jízdní řád. Operátoři řešili i oznámení o zabaleném lidském těle.

Předci získávali barvy z rostlin a brouků, k moření používali i zkvašenou moč
Vydáno 6. srpna 2021 15:40, Celý MS kraj, Libor Běčák
Desetitisíce malých broučků červců nebo zkvašená moč. To jsou jen některé přírodní ingredience, jaké naši předci potřebovali při výrobě barev, kterými pak barvili látky nebo své oděvy. O historií barev se lidé dověděli v archeoparku poblíž Českého Těšína.

Archeopark v Chotěbuzi. Zdroj: TV Polar

Návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi se o víkendu mohli dovědět nejen zajímavosti o někdejším životě Slovanů na Těšínsku, ale také o využití rostlin k výrobě barev a barvení oděvů.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Takže ukazujeme barvy ze starší doby kamenné, kdy se vlastně barvily nástěnné malby různými pigmenty. Můžou si prohlédnout pigmenty jako okr nebo umbra. Tím se vlastně barvily nástěnné malby. Někdo třeba zná jeskynní malby ve Francii. Tak tím se to vlastně barvilo. Pak ukazuji lidem, jak se barvily například nádoby, jak se malovaly a nejvíc se vlastně barvě používaly na barvení látek a vlny, protože vlna nejlépe chytá barvu. Barvilo se samozřejmě přírodně pomocí různých rostlin a stromů na nejrůznější barvy od světle žlutých, hnědých až po vlastně zelené, modré.”

Pomocí barev se lidé od nepaměti odlišovali, dávali najevo své postavení a majetnost.

Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Lidé v pravěku a v současnosti byli pořád stejní. Měli stejnou potřebu se parádit, chtěli mít krásné oblečení, chtěli mít nějaké šperky a k tomu jim pomáhaly právě barvy, aby vypadali prostě dobře, aby se odlišili. Třeba modrá nebo červená byly symbolem bohatého člověka, protože takovou barvu běžně neseženete v přírodě, musíte si ji nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. A když si to dovezli, tak prostě byli boháči.”

Návštěvníci archeoparku se také dověděli, jaké barvy mohou získat z běžně dostupných rostlin a jak je mohou použít k barvení.

Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Bydlíme tady v Českém Těšíně, ale jsme tady poprvé. protože máme vnuky na starost, tak jsem je tady chtěli vzít, aby něco poznali o našem kraji.”
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Já, když si chci obarvit svoji tuniku na nějakou barvu, tak hledám v přírodě nějaké kytičky, jako třeba zlatobýl nebo vratič. Všude kolem nás rostou různé kytičky, které barví a pokud je nenajdu, tak si je vypěstuju a pokud nejdou vypěstovat, nebo pochází z nějakých exotických zemí, tak si je nakupuji v nějakých specializovaných obchodech.”
Milada Kusynová, návštěvnice archeoparku: “Mě to hodně zajímalo, protože jsem myslela, že kdysi se barvilo spíš třeba borůvkami nebo tou červenou řepou. Jsem vůbec nepočítala s tím, že by to mohly být ty rostliny a byliny a tak bylo to zajímavé.”
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Nejvzácnější barvy byly takové, které se musí nechat dovézt po nějaké obchodní stezce. Byl to například karmín. Ten pochází z malého broučka červce. Toho si museli chytit, usušit, nadrtit a z toho byla červená barva. Abyste si něco obarvili opravdu na červeno, potřebujete těch broučků strašně moc. Minimálně 40 tisíc. Proto to byla výsada bohatých lidí, nikdo jiný se to nemohl dovolit. U nás se to sbíralo hlavně v Polsku. Pak to bylo indigo z rostlinky indigovník. Opět se to musí nechat dovézt po obchodní stezce. Dneska známe jako modrotisk se barví s indigem. No a třetí byla kurkuma. Ta neroste tady v našich podmínkách, tak zase nechat si dovézt. Jsou tedy tři barvy: karmín, indigo a kurkuma. 
Lucie Rucká, vedoucí Archeoparku Chotěbuz-Podobora: “Základem je si tu kytku nasbírat, nasekat na drobno, dát do nějakého hrnce, který už pak ale nebudete používat na vaření jídla. Přidáte vodu, nejlepší voda voda tekoucí voda z řeky nebo potůčku, aby měla dobré pH, protože to pH ovlivňuje výslednou barvu. Do vody dát tu kytičku, dáte do ní vlnu a necháte vařit do bodu varu, minutku dvě necháte, vypnete a nechat to louhovat. A teď záleží, pokud chcete sytou barvu necháte louhovat do druhého dne 24 hodin. Pokud chcete světlejší, necháte hodinku dvě. Záleží jakou barvu vy chcete z toho udělat, tak dlouho to tam nechat. Můžete tu vlnu nějakým způsobem namořit, aby ta barva déle vydržela, aby byla taková zářivější. Kdysi se chce samozřejmě mořilo pomocí moči, která musela být zkvašená, protože když moč zkvasí, tak uvolní čpavek a ten krásně chytá barvu třeba na látku. Samozřejmě dneska se moč nepoužívá, já používám kamenec a když dám jednu lžičku nebo dvě do toho nálevu, tak mi to bylo krásně zesvětlí. Může mi to i tu výslednou barvu úplně změnit z hnědé na fialovou třeba, záleží jakou tu mám, tak mi to udělat tu výslednou barvu. Kamenec seženete v jakékoliv drogerii.”
Zdroj: https://polar.cz/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000026846/predci-ziskavali-barvy-z-rostlin-a-brouku-k-moreni-pouzivali-i-zkvasenou-moc