V době zahájení těžby pracovalo na šachtě, jíž se mezi pracovníky přezdívalo Gigant, 965 zaměstnanců. V prvním roce těžby se vytěžilo 59 240 tun uhlí, což představovalo průměrnou denní těžbu ve výši 227 tun. Začátky rubání jsou spojeny s kolektivy hlavních předáků Antonína Niedoby, Bohuslava Papaly, Boleslava Hlisnikovského, Jana Chovanioka, Jana Svačka, Viktora Högra, Pavla Jirgla a Viléma Lisého.
Už v roce 1971 hlásil Důl ČSM první milion tun a v roce 1981 zde havíři nakopali rekordních 2,8 milionu tun uhlí. Roční produkce se obvykle pohybovala mezi 2 a 2,5 milionu tun. V současnosti má důl ČSM 3300 zaměstnanců, v letošním roce je předpoklad těžby cca 1 milion tun uhlí. Podle aktuálního plánu bude těžba na Dole ČSM pokračovat přibližně do poloviny roku 2026, kdy je v plánu vytěžit celkem 3,6 milionu tun uhlí. Poté plánuje společnost OKD důl uzavřít.
Důl ČSM ve zkratce
- jediný černouhelný důl v ČR
- hlubinný důl ve Stonavě v karvinském revíru v jižní části Hornoslezské uhelné pánve
- těžba probíhá v lokalitách ČSM - Sever a ČSM - Jih
- nejhlubší je vtažná jáma ČSM Sever s hloubkou 1104 metrů
- první vozy uhlí vyjely 19. prosince 1968 z hloubky 570 metrů
- první milion tun uhlí byl vytěžen v roce 1971
- rekordní produkce 2,8 milionu tun uhlí v roce 1981 (2 843 269 t)
- celkem bylo dosud vydobyto 122 milionů tun uhlí
- v roce 1991 do dolu sfáral prezident Václav Havel, který se po skoku přes kůži stal i čestným členem cechu hornického
- v roce 1992 se v hloubce 903 metrů uskutečnila netradiční svatba: své „ano“ si řekli důlní elektromontér Jaroslav Matúš a prodavačka Dana Daňová; ženich oblékl černé a nevěsta bílé fáračky, které jim pro tuto příležitost nechali ušít zástupci dolu; za přítomnosti notářky byl podán návrh na 2 zápisy do Guinessovy knihy rekordů: svatba a hraní na housle na nejhlubším místě na světě
- v letech 2023 – 2026 má OKD v plánu vytěžit 3,6 milionu tun uhlí
