Záchvěv se projevil zhruba ve 13.09 hodin. Lidé na povrchu zaznamenali například zhoupnutí podlahy, zhoupli se na židlích, nebo se jim třásly věci v policích. Krátký záchvěv popisují na sítích lidé z Karviné či Havířova.
Na Karvinsku a v celé ČR je nyní už jen jeden činný černouhelný důl - Důl ČSM se dvěma šachtami - Sever a Jih. Do podzemí se fárá i na dalších dolech, ale to už pouze v rámci údržby, nebo jejich likvidaci po ukončení těžby.
Bezprostředně po otřesu byla provedena standardní kontrola důlních pracovišť a ověřovalo se, zda jsou všichni pracovníci v pořádku.
Otřesy nejsou na Karvinsku výjimečné a čas od času je lidé pociťují, když se napětí uvolní v menší hloubce a seismická vlna se šíří zemským povrchem.
Důlní otřesy způsobuje těžba
Důlní otřesy vznikají prudkým uvolněním nahromaděného pnutí v hornině nad důlním dílem. Buď toto napětí cíleně uvolní střelmistr odpálením nálože, nebo k němu dojde samovolně vlivem těžby černého uhlí.
Podívejte se na reportáž o konci těžby v Dole Lazy v Orlové
Seismické jevy v hlubinných dolech vznikaly, vznikají a nadále budou vznikat v důsledku uvolňování energie nakumulované v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při realizaci hornické činnosti. Seismické jevy doprovázejí hornictví od jeho počátků s ohledem na značný vertikální i horizontální rozsah vydobytých partií vytvořených hornickou činností za více než stoleté období a nadále vytvářených ve stále aktivní karvinské části revíru.
Dojde-li při geomechanickém jevu k náhlému vysunutí nebo vyvržení hornin s následkem deformace důlního díla, je označen za otřes. Otřesy se vyskytují především ve slojích sedlových vrstev karvinského souvrství dobývaných ve značných hloubkách a jsou způsobeny postupným hromaděním napětí v nadložních pevných horninách a jeho náhlým uvolněním.
Vznik otřesu nelze jednoznačně předpovědět, ani není možné se stoprocentní účinností jeho vzniku předejít. Prováděnou prevencí je však možné výrazně omezit jeho následky. S využitím prostředků protiotřesové prevence firma omezuje hromadění napětí ve sloji nebo v nadloží, postupně uvolňuje již nahromaděné napětí, případně se snaží o vyvolání otřesu v době, kdy na pracovišti a v jeho blízkosti nejsou lidé. K těmto účelům slouží zavlažování slojí a okolních hornin, odlehčovací vrty, odlehčovací trhací práce ve sloji a bezvýlomová trhací práce velkého rozsahu v nadložních horninách. Současně je také zvyšována bezpečnost zaměstnanců používáním moderní, vysoce únosné mechanizované výztuže v porubech.
Podívejte se na video, jak to vypadá v Dole ČSM ve Stonavě