Petr Vaňous, kurátor: “Co je pro něj charakteristické, tak je využívání fotografie k záznamu nějaké zkušenosti, nějaké časoprostorové zkušenosti ať jsou to ty nejstarší fotografie, kdy pracoval s vývojkou velmi netradičně v nějakých dlouhých expozicích přes dotyky krátkodobé i dlouhodobé s krajinou, s krajinným prostorem až po poslední věci, které vidíme v tomto sále, které reagují na digitální fotografie jako nový prostředek fotografa. A vždycky v tematických sekcích, takže jsou tady tematická sekce Industrial záznamy, krajiny a portréty.”
Zkoumá tím hranice rozlišitelnosti toho, co vidíme nebo toho, co vnímáme.
Petr Vaňous, kurátor: “Toto je jenom fotka vlastně převedená do obrazové formy a průměruje vlastně tu informaci a průměruje ji na ten jeden pixel.”
Výstava začíná v horním sále galerie, kde jsou vystavena díla z doby, kdy Jiří Šigut začínal a pracoval s vývojkou a černobílým fotografickým papírem.
Jiří Šigut, autor fotografií: “To je z metra v Paříži mezi stanicemi, nějací černoši se tam pobili v tom metru tenkrát, tak tady to všechno někde je.
Je to vlastně záznam mého těla na černobílém fotografickém papíru, kdy ležím v přírodě, pokouším se usnout a zdroj světla je měsíc, takže vlastně měsíc nade mnou osvětluje ten fotografický papír a tam, kde se jeho světlo nedostane, tak je vlastně vykryto tím mým tělem.”
Vůbec první fotografie vznikla v Opavě Kateřinkách, kde Jiří Šigut tenkrát bydlel a s fotoaparátem se vydal na asi 40 minutovou procházku.
Jiří Šigut, autor fotografií: “Měl jsem ten aparát pověšený na hrudi, tak jsem zmáčkl tu spoušť, která vlastně to držela po celou dobu té procházky, která trvala asi 40 m a ten fotoaparát zaznamenával celkem náhodně vše, co bylo v jeho zorném poli. Takže ta 40 minutová procházka se tady zkomprimovala do toho jednoho snímku.”
Výstava Jiří Šigut Minulé a budoucí přítomnosti bude v Domě umění k vidění do 23. března.
