Pohřeb každého movitějšího Roma skýtá stovky hostů, muzikanty, smuteční obřad v kostele, honosnou hostinu. Důstojné rozloučení se zesnulým patří mezi nejstarší tradice, na které Romové důsledně dbají dodnes.
Josef Stojka, olašský Rom: „U chudších lidí přijde tak 200, u významnějších tak 500 hostů."
Pravým opakem jsou pak pohřby, které jsou ještě smutnější než obyčejně. Nejlevnější rakev, žádní příbuzní, kremace, žádná hostina. Je to v případech, kdy se k zesnulému do 4 dnů nepřihlásí příbuzní. Tyto pohřby hradí stát prostřednictvím obcí. Nejvíce sociálních pohřbů jsme napočítali v ostravské čtvrti Moravské Ostrava a Přívoz.
Miroslav Svozil (ODS), starosta Moravské Ostravy a Přívozu: „V roce 2008 52, loni 63 a průběžné číslo letos je opět 52."
U Ostravy jsme vybrali 3 městské obvody. Samozřejmě počet těchto pohřbů značně ovlivňuje, zda je v obci nemocnice. Rozdíly jsou také v přístupu lidí ve městech a na vesnicích.
Petr Šrobánek, majitel pohřební služby: „Je to výsada těch velkých měst, lidi se neznají, soused nezná souseda. Když nemá ta rodina zájem nebo neví o tom úmrtí, tak to jde na státní náklady."
Anketa, obyvatelé Opavska: 1. „Je to úpadek celé společnosti." 2. „To není oběť, to je povinnost." 3. "Každý by se měl o toho rodiče postarat."
Cena sociálních pohřbů se pohybuje od 6 do 10 tisíc podle lokality. Peníze pak obce vymáhají buď po příbuzných, nebo po státu.
