“Jedná se o stříbrnou puklici z období eneolitu, která byla nalezena v roce 1922 na Kotouči u Štramberka,” popsal zkoumaný předmět Pavel Stabrava, kurátor sbírky archeologie Muzea Novojičínska.
Do sbírek muzea se tento předmět starý více než 5 tisíc let dostal až v roce 1964. Z kamenolomu nejprve putoval od nálezce, kterým byl jeden z dělníků, do soukromých rukou.
“U vyzvedávání těchto předmětů nikdy nefigurovali odborní archeologové. Ty předměty sbírali samotní dělníci, kteří záhy zjistili, že to má velice zajímavý obchodní potenciál. Čili ty předměty se staly součástí soukromých sbírek, prodávaly se na všechny možné stran a určitě i dodnes zůstaly některé věci u soukromých držitelů,” sdělil Pavel Stabrava, kurátor sbírky archeologie Muzea Novojičínska.
Současně s puklicí byl údajně na Kotouči na stejném místě nalezen i tento bronzový závěsek. Nicméně souvislost obou předmětů berou archeologové s otazníkem.
Puklice pochází z období, kdy stříbro bylo velmi vzácné a jeho zpracování nebylo běžnou záležitostí.
“Kotouč byl primárně určen k nějakému zavěšení, buď k nošení na hrudi nebo mohl být na nějaké modle, na nějakém předmětu. Evidentně tento předmět souvisí s nějakou kultovní sférou,” dodal Pavel Stabrava.
Až do roku 2012 byl tento disk nejstarším stříbrným dílem vyrobeným lidskou rukou na území severně od Alp. Nález podobné puklice se podařilo zopakovat ve Vanovicích u Boskovic. Právě materiálový průzkum obou disků je cílem této analýzy.
“Vyjasnila se nám příslušnost k pravěké kultuře a snažíme se prokázat, jestli stříbro pochází někde buď z mimoevropských zdrojů a nebo je místního zdroje,” uvedl archeolog Antonín Štrof.
“To měření prokázalo, že se jedná o stříbro, ve stopovém množství je ještě přítomna měď a zlato, takže to může potom říci, jestli ty dva předměty jsou stejné a odkud přibližně pochází,” doplnil Martin Hložek, Technické muzeum Brno.
Puklice má průměr 214 mm a váží něco přes 200 g. Ve výkupu bychom za stříbro dostali 2 a půl tisíce Kč. Historické hodnota předmětu je ovšem nevyčíslitelná. Jeho existence se dokonce datuje ještě před vznik nejstarší egyptské tzv. Džoserovy pyramidy.
