Fotografie, originální zvukové záznam nebo přilba tankisty, to jsou artefakty připomínající v Rytířském sále srpnové události roku 1968. Pocházejí z depozitářů muzea a soukromých sbírek. Autorem výstavy je historik Martin Vitko.
“Události srpna 1968 měly svou podobu také v Novém Jičíně. Nedá se říci, že by byly něčím specifické oproti zbytku republiky. Určitě tu panovala napjatá atmosféra, lidé ze dne na den ztratili iluze, že se může něco změnit,” uvedl Martin Vitko, Muzeum Novojičínska, autor výstavy.
Právě zmatené pocity z rána 21. sprna plné obav znázorňuje i diorama, které je součástí výstavy.
“Ústředním exponátem je také symbol srpna 1968. Je to letní tankistická kukla používaná jednotkami států varšavské smlouvy,” ukázal historik muzea.
Z počátku vojska Varšavské smlouvy v Novém Jičíně přímo nesídlila, nicméně nepřešel den, aby tu nehlídkovaly tanky a nepřejely tudy kolony do jiných měst. Lidé se jim snažili orientaci na cestě komplikovat.
“Co se týče nějakých nápisů a tedy zamazávání ukazatelů na cestách, to byla záležitost téměř celého města. Jsou zachovány fotografie z centra z dnešní Žerotínovy ulice, kde lidé zakrývají tyto ukazatele. A co se týče samotného táboření, tak sovětské vojska bychom od srpna 1968 našli spíše v Bernarticích nad Odrou, v Libhošti a nedaleko Hodslavic. To byla primární místa jejich utáboření. Nový Jičín se stal jejich sídlem o něco později,” připomněl Martin Vitko.
Představitelé města měli za úkol držet obyvatelstvo na uzdě. Vyzývali k zachování pokoje a klidu, aby lidé nevyprovokovali invazivní jednotky k zásahu.
“Spíše jsme se drželiv rovině pasivního odporu v podobě nápisů na cestách a stěnách. Samozřejmě občas došlo k incidentům, ale byly to záležitosti spíše ojedinělé. Například atak jednoho novojičínského obyvatele na sovětského vojáky, kd ymu v nečekané chvíli bouchl hlavou o tank. Ten sovětský voják byl zraněný, vše se seběhlo moc rychle. Naštěstí se tuto hektickou situaci podařilo rychle uklidnit a nedošlo k žádným represím a postihům,” vysvětlil historik.
Při tom ještě v dubnu 1968 se na radnici diskutovalo o tom, že by se Leninovo náměstí přejmenovalo na Masarykovo. To už se nestalo. Známý je ale případ přejmenování ulice Rudé armády. Po invazi se radní rozhodli, že se změní na Dolní bránu.
“Právě v tom byl ten protest, že když nás Rudá armáda okupuje, tak my po ní nebudeme mít pojmenovánu jeddu z ulic. V tomto bodě byli podle záznamů za jedno všichni představitelé města,” podotkl pracovník Muzea Novojičínska.
To vše a další údaje o roce 1968 lze zjistit na výstavě “Od císaře pána k bolševikovi”. Ta bude v muzeu k vidění až do konce roku. Jak už název napovídá, věnuje se také osudovým létům 1918, 38 a 48.
