Připomenout si události ze srpna roku 1968, které na dlouhá léta poznamenaly i osudy mnoha místních lidí, přišlo na Masarykovo náměstí několik desítek občanů. Iniciátorem setkání byla Novojičínská otevřená společnost.
Ivan Janík, Novojičínská otevřená společnost: “Já si vzpomínám na několik okamžiků. byl jsem tady, když bylo náměstí plné plakátů a transparentů s nápisy “zrádci Biľak a Indrák”. To všechno tady bylo pověšené kolem dokola. Lidé chodili po náměstí a bavili se: co budeme dělat, vezmeme samopaly a půjdeme do toho. Vzpomínám si, že zrovna jely tanky shora do nemocnice směrem k Čedoku, a jeden můj kamarád tu v domě v okně držel budík a zvonil, aby lidi probudil.”
Radek Polách, historik: “Srpen 1968, pamětníci všichni ví, hned z rána zde přijížděly kolony vozidel a tanků okupačních vojsk Varšavské smlouvy, převážně to byli vojáci ze Sovětského svazu, kteří se dostávali do incidentů s našimi občany. Jeden se odehrál před tehdejší restaurací Slávie poblíž dnešního Čedoku, kde jeden z místních občanů vrazil sovětskému vojákovi facku. Naštěstí se z toho neudělala nějaká událost s nemělo to tragické následky.”
Co 21. srpnu předcházelo, jaká atmosféra uvolnění a naděje panovala v celé republice, i v Novém Jičíně, před šokujícím ránem, to rovněž připomněl místní historik.
Radek Polách, historik: ”Symbolicky se v roce 1968 na 1. máje objevily hesla jako svoboda a demokracie, začaly se aktivizovat různá občanská sdružení. Věřící začali chodit do kostela a svátek Božího těla zde v Novém Jičíně uvítalo na šest set věřících.”
Dobu provázely také pokus o přejmenování ulic, respektive návrat k jejich původnímu označení. Tehdejší Alej pionýrů měla být opětovně Svojsíkova, Leninovo náměstí Masarykovo. Nicméně povedlo se to až o 21 let později. Jaké dopady pak měly na obyčejné životy i zdánlivě běžné událostí, dokresluje Radek Polách v osobních vzpomínkách.
Radek Polách, historik: “Má teta se ještě před rokem 1968 provdala do velké Británie. A vlastně tento láskyplný sňatek byl proložen i s životem naší rodiny a s problémy, se kterými jsme se potýkali. I mně bylo na základní škole striktně tlumočeno, že bych se díky těmto příbuzným v zahraničí nemusel dostat na střední školu."
