Velká budova v blízkosti žilinského kostela sloužila původně jako fara, později zde byla škola, která byla s klesajícím počtem dětí zrušena. Následně ji město Nový Jičín, jako vlastník, zapůjčilo Slezské diakonii. Ta v ní před 10 lety otevřela chráněné bydlení ARCHA pro dospělé lidi s lehkým až středně těžkým mentálním postižením. Žijí tu v samostatných domácnostech s dopomocí asistenta.
Radka Čapková, chráněné bydlení ARCHA: “V téhle budově bydlí celkem 15 klientů. Bydlí celkem v pěti bytech, každý z nich je víceméně koncipován stejně. Je tam jeden jednolůžkový a jeden dvoulůžkový pokoj. Je tam kuchyňka s malým společným obývákem a záchod se sprchou.”
Problém, který zde v poslední době stále více vnímali, byly právě dvoulůžkové pokoje a soužití v nich.
Radka Čapková, chráněné bydlení ARCHA: “Když ta služba před deseti lety vznikala, přišli sem lidé z velkých zařízení, kde bydleli i po dvaceti na pokoji, tak pro ně byl dvoulůžkový pokoj obrovským komfortem. Ale v poslední době už k nám přicházejí lidé z domácího prostředí, kteří jsou zvyklí na určitý standard bydlení, na soukromí a určitou intimitu a dvoulůžkové pokoje už začínají být nedostačující a nedůstojné.”
Lidé, kteří zde žijí, mají většinou i přidružené duševní onemocnění a jejich existence v jednom pokoji vyvolává problémové situace. Řešením, jak rozšířit počet jednolůžkových místností, bylo přebudovat větší společnou místnost a skladovací prostor v přízemí na nový byt.
Radka Čapková, chráněné bydlení ARCHA: “Takže jsme podali projekt na Moravskoslezský kraj, do programu zvyšování kvality sociálních služeb, a projekt byl úspěšný. Museli jsme si zajistit dvacetiprocentní spoluúčast od našich podporovatelů a začali jsme rekonstruovat.”
Stavební práce probíhají na jaře za plného chodu zařízení. Aby se přestavbu za těchto podmínek podařilo realizovat, požádala vedoucí chráněného bydlení o spolupráci předsedu žilinského osadního výboru.
Jaroslav Perútka (KDU-ČSL), předseda osadního výboru v Žilině: “V průběhu minulého roku mě paní vedoucí požádalo, zda bych ji neporadil, nepomohl jak s vyřizováním, tak s průběhem stavby. Jednou z podmínek bylo to, že stavba nemůže omezit provoz zařízení. Klienti takřka nepocítili, že se v budově něco děje.”
Radka Čapková, chráněné bydlení ARCHA: “Výsledkem bude to, že z pěti dvoulůžkových pokojů nám zbydou jen dva dvoulůžkové pokoje. Počet jednolůžkových pokojů se z pěti zvýší na jedenáct.”
Věra, obyvatelka chráněného bydlení ARCHA: “Mi se tu líbí, máme tady obývák, koupelnu, kuchyňku. Mám tady svoje morče, jmenuje se Bobišek. Mám se zkrátka dobře.”
V Žilině v další budově poblíž chráněného bydlení funguje ještě denní stacionář Eden pro lidi s mentálním a kombinovaným postižením. Někteří místní lidé z počátku nebyli otevření obou zařízení nakloněni.
Jaroslav Perútka (KDU-ČSL), předseda osadního výboru v Žilině: “Byly takové předsudky, že budou problémy, ale nic z toho se neukázalo jako pravdivé. My jsme se tak nějak spolu srostli. Dnes klienti této služby jsou rovnocennými Žiliňáky. Navzájem si pomáháme, navštěvujeme se a spolupráce je naprosto úžasná.”
Část obyvatel ARCHY dochází pracovat do chráněných dílen Slezské diakonie v Novém Jičíně, v Žilině se například zapojují do dobrovolnických úklidových akcí.
