Spojuje umění? Tuto otázku si klade už v samotném názvu bilaterální výstava, která je do konce listopadu k vidění na baště Klubu rodáků a přátel města. Je společným projektem členů rakouské umělecké skupiny Jetzt a žáků výtvarného oboru Základní umělecké školy Nový Jičín.
Lada Poulová, výtvarný obor ZUŠ Nový Jičín: “Nás oslovila rakouská strana, konkrétně kurátorka, která v Rakousku pořádá výstavy, a nás pozvala do projektu, který byl výjimečný v tom, že spojoval naše žáky, dalo by se říci teenagery, s profesionálními rakouskými výtvarníky.”
Náplní projektu byla ekologická otázka, kterou bylo nejprve nutné pro mladé autory zformulovat a následně v uměleckém dialogu zkonfrontovat názor dospívajícího žáka se zralým pohledem profesionála.
Lada Poulová, výtvarný obor ZUŠ Nový Jičín: “Takže jsme to postavili na základnu vlastního prožitku, co mě se jako dítěte, teenagera dotýká, jak vnímám ekologie, jestli to cítím jako problém a chtěl bych k tomu něco říct. A byla jsem překvapena zralostí těch myšlenek, byla to i pro mne taková reflexe, jak my dospělí možná někdy podceňujeme ty pocity dětí.”
Sofiia Pirakovska, výtvarný obor ZUŠ Nový Jičín: “Já jsem se inspirovala Philipem Treacy, to je známá kloboučník, a ve svém díle vidím velký ekologický problém těsně svázaný s covidem, a to je vyhazování medicínských roušek do přírody, do oceánů a tak podobně.”
Kateřina Pechánková, výtvarný obor ZUŠ Nový Jičín: “Někteří lidé se už ani nesnaží zachránit, nějak pomoct nebo vymyslet nápad, jak pomoct té přírodě, která už je nacucaná chemikáliemi, špinavá, nehezká a prostě je jim to už tak jedno, že tu myšlenku hodí za hlavu. A můj projektu zobrazuje, že třeba hodí za hlavu i tu plechovku.”
Výstava měla premiéru v létě v Rakousku ve výstavní síni v Laa an der Thaya, v říjnu byla převezena do Nového Jičína, kde se i zdejší vernisáže zúčastnili společně čeští a rakouští partneři.
Dagmar Jahnová, předsedkyně Klubu rodáků a přátel města Nového Jičína: “Pro nás ta výstava je významná i proto, že se snažíme nasměrovat činnost klubu trošinku jinam. Kromě historie a historických osobnosti Nového Jičína se zaměřit také na současné kulturní a společenské dění v Novém Jičíně. Přilákat do výstavních prostor mladé lidi, aby věděli, že klub rodáků existuje, ale že to nejsou jen staříčci a stařenky, kteří se zabývají tím, co bylo, ale že jsme i lidé, kteří se zabývají tím co je a tím co bude.”
