Mandaly z cest duše, to je název výstavy ve vestibulu radnice, která vypráví pozoruhodný příběh. Autorkou je žena, zpěvačka, skladatelka a učitelka jógy, která se narodila v Praze. Odmalička byla hnána touhou po svobodě a cestování. Přes Francii a Anglii se dostala do Spojených států a nakonec do Indie a Himalájí, aby před dvaceti lety zakotvila v Novém Jičíně. Poslední zhruba čtyři roky žije Nada Shakti, civilním jménem Jana Traderová v Domově Duha.
Marie Jurošková, ředitelka Domova Duha, Nový Jičín: “Já jsem na to přišla úplně náhodou, protože máme klíčové pracovnice velmi všímavé, tak přišly za mnou s obrázky naší klientky, což byly krásné mandaly. A já jsem zjistila podle jména a podle životopisu, jakou to máme perlu. Máme perlu, která procestovala celý svět, která je mistryně jógy, napsala krásnou knihu Můj život s himalájskými mistry, složila relaxační hudbu a i v Novém Jičíně byla velmi činná. Zhruba před 20 lety vedla jógu na Baště a byla takovým mistrem v té naší české úžině té duchovní cesty.”
Výstavou, na které zněla i autorská hudba a zpěv paní Jany, se tedy Domov Duha rozhodl oslavit její výjimečný život.
Marie Jurošková, ředitelka Domova Duha, Nový Jičín: “Aby její dílo nešlo v zapomnění, ale aby si i Novojičínsko připomněli, co všechno tady vlastně prožívali i před těmi 20 lety a určitě jich spousta přijde a zná paní Janu. Zná jí teda pod jejím uměleckým jménem Nada Shakti, takže kdokoliv asi tohle slyší, tak mu to řekne víc, než její civilní jméno.”
Jana Traderová alias Nada Shakti, autorka mandal: “Je to úžasné, že jsem s tolika milými lidmi, s tolika krásnými srdci. Taky se někdy divím, jak se to stalo, že jsem skončila v Novém Jičíně. Ale já jsem hodně cestovala, i tady v republice jsem projezdila hodně míst, dělala jsem ty workshopy, a to všechno bylo opravdu z lásky. A i tady jsem potkávala lidi, kteří v sobě měli hodně lásky a dobrého ducha, tak se mi to tady zalíbilo a řekla jsem si, tady bych chtěla bydlet a tak se stalo.”
Marie Jurošková, ředitelka Domova Duha, Nový Jičín: “Domov pro seniory je sice místo na konci života, ale na konci života se jednou ocitneme každý. My chceme jít tím trendem zdravého stárnutí, tak, aby ti lidi nebyli vyloučení z běžného života, naopak, aby mohli žít, zažívat nové věci, aby si mohli užívat života, když na to máme teď prostor, čas a máme na to lidi, kteří to dokážou zařídit a udělat, tak proč prezentovat jejich celoživotní díla.”
