Mistryně světa v psaní na stroji, Karin Cieslarová, z karvinského gymnázia zvítězila loni v Pekingu v přepisování diktátu. Její standard je přes 8 úderů za vteřinu.
Karin Cieslarová, mistryně světa v psaní na klávesnici: "Učím se to asi dva roky a trénuju jenom občas při ICQ, ale občas i minutovky a tak. Protože se to na mé škole neučí, tak to mám ve svém vlastním zájmu. Ti přátelé a také to psaní samo o sobě, hodně zkušeností a tak."
Šenovský datel patří mezi 6 největších soutěží u nás. Koná se co dva roky. Na sedmý ročník přijelo 72 účastníků z 22 škol nejen z Moravy, ale také Prahy. A protože obchodní školy jsou spíše doménou dívek, v Šenově se sjely ty nejlepší české a moravské studentky.
Barbora Stejskalová, účastnice soutěže: "Mně především baví, že tam mám moc přátel, které přes rok normálně nevidím. A i ty úspěchy, že se cestuje, to se mi na tom líbí. Za začátku jsem byla hodně nervózní, ale to přijde postupem času se soutěžemi, čím víc jich je, tím je člověk méně nervózní a víc to zvládá."
Dalibor Tomek, organizátor soutěže, Mendelova SŠ: "Studenti soutěžili ve třech disciplínách, měli 3 desetiminutové opisy. Desetiminutový opis s penalizací 10 trestných bodů za chybu, s penalizací 50 trestných bodů za chybu a s penalizací 100 trestných bodů za chybu. Hodnotilo se v kategoriích jednotlivců v jednotlivých disciplínách, poté se hodnotilo v kategorii všestrannosti, tam se sečetly všechny výsledky jednotlivých disciplín, a nakonec také v kategorii družstev. Vítězné družstvo si odveze na roční držení šenovského datla."
Soška datla v kleci poputuje na rožnovské gymnázium. K jeho vítězství mezi družstvy nejvíce přispěla Karolína Foukalová, která vyhrála kategorii s 50 trestnými body a také kombinaci. Mezi výbavu mistrů patří i vlastní klávesnice.
Karolína Foukalová, vítězka kombinace: "Na některých školách mají klávesnice, na které nejsem zvyklá nebo které mi vyloženě nevyhovují, takže je lepší si vozit vlastní. Zkouším většinou tak týden dva před soutěží si opisovat nějaké texty. A stres, to je různé, záleží na tom jak je to důležitá soutěž, někdy je to úplně dobré a někdy jsem vynervovaná."
A proč se vlastně učit psát všemi deseti? Podle autora výukové metody psaní na klávesnici Jaroslava Zaviačiče nejde ani tak o zkrácení pohybu prstů, jako spíše o zlepšení pozornosti.
Jaroslav Zaviačič, autor metody výuky psaní na klávesnici: "Ten, kdo píše dvěma a de fakto hledá písmenka, tak když něco napíše, podívá se nahoru, tam vidí chybu, zase se podívá dolů, opraví, Backspace a podobně. On mezitím zapomněl, co vymyslel. Takže když jsme to exaktně měřili, tak jsme zjistili, že člověk, který nepíše mechanicky naslepo, tak nejenom, že nemůže psát v noci potmě, ale hlavně má pouze svou intelektuální kapacitu využitu z jedné třetiny."
Čeští pisatelé na klávesnici získali vloni na mistrovství světa více než polovinu trofejí. Výukové metody se neustále zdokonalují, největší novinkou v oboru je pak přizpůsobení moderních čínských stenografických strojů k zápisu mluvené češtiny.
