Recitační soutěž pořádá Základní škola Sjednocení pravidelně už řadu let, letos se ji účastnilo 25 žáků prvního stupně.
Elena Richter Sič, učitelka ZŠ Sjednocení: “Troufnu si říct, že je velmi oblíbená mezi žáky. Začíná to tak, že je nějaké třídní kolo, kde se vyberou za pomoci spolužáků a třídního učitele takový ti tři nejlepší. Ti se potom účastní tady školního kola, kde my jako porota vyhodnotíme toho nejlepšího z každého jednotlivého ročníku, který je poté odměněn diplomem a nějakou knížkou. A pokud zhodnotíme, že jsou natolik dobří, tak s nimi jedeme i do okresního kola, kde už jsme byli několikrát docela úspěšní.”
Elena Richter Sič, učitelka ZŠ Sjednocení: “Básničky si ti mladší vybírali s paní učitelkou, ti starší už měli svůj vlastní volný výběr. Většinou se ty básničky pohybují okolo čtyř až šestí odstavců.”
účastníci soutěže:
“Já budu recitovat Poslechněte, co se stalo. Básnička se mi líbí a ráda čtu.”
“Kdo bručí je medvěd.”
“Návštěvník.”
“Stánek snů.”
“Pramínek vlasů. A já rád hodně čtu.”
Elena Richter Sič, učitelka ZŠ Sjednocení: “U té recitace je důležité nejen, aby se to naučili z paměti, ale aby měli nějaké tempo, aby to bylo moc pomalé, ani moc rychle, aby u toho měli nějaký správný postoj, aby dokázali těm divákům a posluchačům i něco předat. Rozhodování je vždycky docela těžké, protože oni jsou dobří všichni.”
Přednes básní před publikem byl pro některé také první zkušeností s trémou. Překonat ji pomáhaly paní učitelky a v jednom případě také podpora bráchy. A i tento výkon si potlesk zasloužil.
