Na našich záběrech kurátoři Slezského zemského muzea finišují s přípravou výstavy, ale nyní už je aktuálně výstava přístupná. Přehledně tady uvidíte, jak rozmanitá byla činnost spolků ve Slezsku. Po r. 1860 se totiž zákon na jejich zřizování velmi zjednodušil, a tak rostly jako houby pod dešti. Kroniky, fotografie, prapory či stejnokroje jsou upomínky jen na některé z nich.
„Těch spolků byla skutečně celá řada. V podstatě bychom měli problém najít lidskou činnost, která by neměla svůj spolek. Těch spolků bylo několik desítek, v Opavě možná stovka,“ usmívá se kurátor výstavy Ondřej Haničák.
Možná to bylo také proto, že Slezsko pro svou jazykovou dvojjakost, mělo často spolek jednoho zaměření hned ve dvou národnostních verzích.
„V průběhu 19 stol. docházelo k nacionální radikalizaci a s tím souviselo i rozčlenění. Později začali vznikat spolky výhradně německé i výhradně české,“ vysvětluje Haničák.
13s
K významným českým spolkům patřila třeba Matice Slezská, podporující český jazyk i kulturu, a která s přestávkami existuje v podstatě dodnes. Recesistický spolek Schlaraffia měl zase silnou německou základnu. Členství v mnohých spolcích bylo často otázkou prestiže a také docela nákladnou záležitostí. Třeba střelecký spolek Bratrstvo sv. Huberta, který založil hrabě Robert Lichnovský. Zapsat se sem mohli jen aristokraté. Na výstavě jsou k vidění malované střelecké terče, které jsou vlastně každý malým uměleckým dilem.
