Připraví si proviant, obují pohorky a vyrazí třeba i na deseti kilometrový pochod Opavou – tak se snaží pracovníci terénní služby Armády spásy kontaktovat lidi bez domova. Pan Radomír žije venku několik let. Protože už delší čas špatně chodí, je za krátkou návštěvu vděčný.
„Já jsem tak nějak zakysnul. Já už neumím jít do společnosti.“ vysvětluje svůj životní styl Radomír.
Terénní pracovníci se snaží kontaktovat především bezdomovce, kteří nevyužívají noclehárnu ani denní centrum. Na mnohá místa už míří najisto. Aktivně ale také sami tyto lidi vyhledávají. A pomáhají jim řešit věci, se kterými si sami nevědí rady. Radovan Vícha z opavské Armády spásy práci v terénu velmi dobře zná lidem bez domova už pomáhá několik let.
„Nejčastěji zajišťujeme registraci, aby měli nějaké zajištění, tzn. hmotnou nouzi, dále pak vyřizování občanských průkazů.“
Paní Dáša žije se svým partnerem v dřevěné boudě. Je soběstačná a na rozdíl od mnohých bezdomovců pracuje. Pomoc ani radu sociálních pracovníků nepotřebuje často. Teď zrovna jsou ale v kontaktu pravidelně. „Jsem ráda, že za mnou zajdou. Řešili jsme teď nějaké právní věci.“ svěřila se nám.
Během zimních měsíců pracovníci Armády spásy také mapovali počet bezdomovců ve městě. Napočítali jich 76. Podobně jako v předešlém roce.
„Nemyslíme si, že to číslo je konečné. I když jsme tomu dali docela dost času, šest týdnů, tak i přesto si myslím, že nám některé osoby svým způsobem proklouzly.“ vysvětluje Kateřina Pavelková, sociální pracovnice Armáda spásy v Opavě.
O návratu k běžnému způsobu životu nikoho nepřesvědčuje... „Aby to mělo smysl, musí člověk chtít sám. „My mu pak můžeme pomoci toho dosáhnout” dodává Pavelková.
