Lýkožrout smrkový je nejčastějším druhem kůrovce v českých lesích. Každé jaro se rojí. Larvy klade pod kůru stromů, kde se živí lýkem. To způsobuje usychání. Letošní chladné jaro a dostatek srážek zbrzdily vývoj tohoto dřevokazného brouka. Podobné to bylo i v minulých letech. Díky tomu kůrovcová kalamita v lesích zpomalila.
K tomu přispěl také fakt, že se struktura lesů proměňuje: zatímco dříve kvůli průmyslovému využití převládaly lesy smrkové, které jsou k napadení kůrovcem náchylnější, nyní je to jinak. Například tady, v Městských lesích Opava, převládají stromy listnaté, jako buk, dub nebo olše. A to ze 70%.
A tak zde, stejně, jako na jiných místech v Moravskoslezském kraji, objem vytěženého dřeva, které je napadeno kůrovcem, klesá.
Důležité je, aby strom napadený kůrovcem byl odstraněný z lesa co nejdříve. Jednak se tím zabrání množení hmyzu a zachová se také lepší kvalita dřeva.
Neplatí ovšem, že každý napadený strom uschne. Pokud má dostatek vody a pryskyřice, umí se aktivně proti kůrovci bránit.
