Nádražní budova je perlou bruselského stylu a na oslavě se opět stala kulturní památkou. Tentokrát ale z recese a za bouřlivého pokřiku všech zúčastněných. Ministerstvo kultury prohlásilo nádraží za kulturní památku v roce 2010. Tohoto titulu si ale kvůli nesouhlasu Českých drah užívalo pouhé 4 měsíce. Oslavy na nádraží, kterou uspořádal okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu a Zkrášlovací spolek Jihan se zúčastnilo na 150 lidí. Většina z nich si přišla zavzpomínat na staré časy.
“Já jsem tady chodil velmi často jako dítě ještě s dědou koukat se na vláčky, takže já k té budově mám osobní vztah. Strávil jsem tady hodně dní. A je mi celkem líto, jak to vypadá v současné době.”
“Tu bylo veselo, živo, bylo to moderní nádraží v té době, jak to dávali do provozu, dneska už je to takové smutné.”
“Já tady žiju od začátku, pamatuju si, kdy to začalo, takže bylo to krásné.”
Oslava začala ve výpravní budově, kde se lidé nejprve dozvěděli základní informace o architektonické hodnotě vítkovického nádraží, které navrhl architekt Josef Danda, o historii Polanecké spojky a o umělecké výzdobě.
“To nádraží bylo koncipováno pro tehdejší předpoklady, že Ostrava dosáhne několika set tisíc obyvatel a bylo postaveno také s ohledem na vznikající Jižní město, to je právě dnešní obvod Ostrava-Jih, kde se počítalo, že v těch panelových domech bude žít okolo 150 tisíc obyvatel. No a také bylo koncipováno pro tehdejší Novou huť Klementa Gottvalda a také Vítkovické železárny Klementa Gottwalda, protože krom osobní dopravy tady fungovala ve větší míře než v té osobní i doprava nákladní, říká Petr Přendík, kronikář MOb Ostrava-JIh
Poté se všichni přesunuli na II. nástupiště, kde byly vysázeny okrasné květiny
“Samozřejmě jsme se snažili vybrat kytky, které vydrží i když je teplo a není moc voda, protože tady se musí chodit zalévat, ale nebude to každý den,” dodává Ilona Rozehnalová z Okrášlovacího spolku Za krásnou Ostravu
“Jsem smutný z toho, jak to vypadá, protože my do roku 1994 jsme se snažili, aby to bylo přístupné a vhodné pro všechny cestující. My jsme vytvořili podmínky pro jízdy do Beskyd, dali jsme možnost lidem, to byly přeplněné vlaky tady, 4 pokladny otevřeny v sobotu, v neděli a lidé jezdili na hory. Bohužel teď už je situace jiná a tyto vlaky vůbec neexistují,” hovoří Vladimír Kutý, jediný přednosta vítkovického nádraží
V průměru tady jezdilo denně včetně nákladní dopravy 180 vlaků, dnes je jich jen pár. Ve stanici nezastavují ani žádné rychlíky, ty byly odkloněny na trať přes Svinov a hlavní nádraží.
