V roce 1924 se k Moravské Ostravě a Přívozu připojily Mariánské Hory, Vítkovice, Zábřeh, Hrabůvka a Nová Ves čímž vznikla tzv. Velká Ostrava. Velkoměsto, které mělo přibližně 100 tisíc obyvatel. Tím ale vyvstal problém s názvy ulic.
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy: "Některé názvy byly stejné v Moravské Ostravě a ve Vítkovicích a v Mariánských Horách. některé názvy ulic byly i třikrát. Vyvstal problém, že se lidé nebyli schopni zorientovat, kam vlastně jít."
Majitel vyhlášeného knihkupectví, antikvariátu a a obchodu s hudebninami Adolf Perout se proto rozhodl, že mapu nechá vyrobit a vytisknout. Mnoho podnikatelů toho využilo a zaplatilo si v rejstříku ulic reklamu. Peroutův plán nakreslil kartograf Leopold Kohout.
Jozef Šerka, Archiv města Ostravy: "Byla to doba první republiky, takže upřednostnili názvy, které odkazovaly na České dějiny. Vznikla ale také třeba ulice Železárenská, kvůli tomu, že sousedila s Železárnami nebo tady máme osobu s českých dějin Klimenta Klicperu."
Součástí mapy je i jakýsi územní plán, jak by se měla Ostrava dále vyvíjet. Něco autorovi vyšlo, ale některé nápady, jako například splavnění Odry se nepodařilo zrealizovat. Další velká přejmenovávání ulic se prováděla na začátku a konci 2. světové války.
