Žirafy, lvi, levharti, různé druhy primátů ale i méně známí živočichové. Jedná se o ohrožené druhy zvířat, o které pečují v ostravské zoologické zahradě.
Šárka Nováková, mluvčí Zoo Ostrava: „Zoologická zahrada a botanický park chová v současné době zhruba 7000 jedinců ve více než 450 druzích a zhruba třetina z nich patří k ohroženým druhům. Jsou uvedeny v mezinárodním červeném seznamu. Takže mnohé z nich jsou zapojeny i do mezinárodních chovných programů, tak abychom v lidské péči udrželi jejich stabilní populaci.“
Jeden ze záchovných programů Zoo slaví velký úspěch – v krátké době se jim zde narodila tři mláďata šimpanzů.
Jana Pluháčková, vedoucí zoologického oddělení, Zoo Ostrava: „V Evropě samozřejmě existují mnohem větší skupiny šimpanzů. Protože my vedeme evropský záchovný program šimpanzů v rámci celé té Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií, tak máme přehled, jak vypadají jiné skupiny. Jsou i větší i menší. Ta naše je relativně nová, nově poskládaná a tím velkým úspěchem je, že máme 3 relativně čerstvě narozená mláďata, že ta skupina už funguje sama a že je to šimpanzí rodina.“
Kromě udržitelnosti populace se záchovné programy starají i o to, aby bylo zvířata možné v případě dobrých podmínek vypustit zpět do volné přírody.
Jana Pluháčková, vedoucí zoologického oddělení, Zoo Ostrava: „Každé to zvíře, každý ten druh potřebuje to svoje. Šimpanzi se často vnímají jako zvířata, která jsou náročná na chov, protože jsou velmi hlasitá a emocionální a potřebují žít v opravdu velké skupině, ale pakliže jim dáte všechny ty podmínky a prostor a možnosti k tomu, aby se chovali přirozeně, tak to nic složitého není.“
Na více než 20 záchranných programů přispěli sedmi a půl milióny korun i samotní návštěvníci, od roku 2016 od nich totiž putují 3 koruny ze vstupného. Zoo se mimo jiné stará i o ochranu prostředí pro volně žijící živočichy. O svou biodiverzitu pečuje například výsadbou více než 12 tisíc keřů a stromů nebo umisťováním budek a hmyzích hotelů.
Otakar Závalský, ornitolog: „Málokdo ví, že naše Zoo, která je vlastně druhá největší v republice a má 100 hektarů, tak že ty expozice se zvířaty tvoří zhruba jen třetinu celé Zoo a dvě třetiny Zoo se dá nazvat, že to je divočina. Tady máme rybníky, tůňky, louky, lesy a mimoto se snažíme do toho ještě zasazovat další prvky pro ostatní zvířata – dohromady tomu říkáme pro biodiverzitu, aby tady bylo všechno možné od motýlů a brouků až po veškeré ptáky, savce, žáby, ještěrky a hady – úplně všechno.“
Biodiverzitní prvky lze spatřit, když se návštěvníci vydají po speciálních stezkách – jako stezka lesa nebo stezka vody. Volně žijící zvířata Zoo se ale nebojí zavítat ani do expoziční části zahrady. Zejména ptactvo.
Otakar Závalský, ornitolog: „My každým rokem provádíme pravidelný monitoring. Zjistili jsme, že tady hnízdí zhruba 65 druhů ptáků, každým rokem nacházíme druhy, které třeba přibudou, zase na druhou stranu pro ně přestane být to prostředí vhodné a zase ubudou, ale kolem toho čísla 65 se to pohybuje. Máme tady 6 druhů obojživelníků, 3 druhy plazů no a nesčetně druhů brouků, 27 druhů vážek, nesčetně druhů motýlů a tak podobně no a staráme se o to, aby jich přibývalo a každým rokem je něco jiného.“
K ochraně a zvýšení biodiverzity ve svém okolí může prostřednictvím jednoduchých opatření pomoct v podstatě každý. Stačí například instalace krmítek, napajedel nebo ptačích budek.
