Před sto osmi lety vzniklo samostatné Československo. K jeho mezinárodnímu uznání přispěli také legionáři, kteří za první světové války bojovali v zahraničí. Právě jejich památce je věnován Zborovský památník v ostravském Husově sadu. U něj se při výročí vzniku republiky znovu sešli zástupci města, kraje, armády i spolků.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: „Je to jeden z největších, nebo možná vůbec největší svátek, který Česká republika má. Je to den, vlastně kdy si připomínáme založení samostatného československého státu, jehož my jsme dneska nástupcem.“
Legionáři bojovali ve Francii, Itálii i Rusku. Do zahraničních jednotek vstupovali v době, kdy vznik samostatného státu zdaleka nebyl jistý.
Martin Lokaj, předseda Jednoty Československé obce legionářské, Ostrava: „Legionáři doslova tu naši státní samostatnost a národní svobodu vybojovali na bojištích francouzských, italských a ruských. A ta jich zásluha je proto naprosto klíčová. Ostatně byly to právě tito muži, kteří už v tom roce 1914, když první světová válka vypukla, na sebe vzali tu úlohu, vzali do rukou zbraň a vyrazili do toho nejistého boje. Ještě v té době ani nevěděli, jaká ta republika, nebo ten stát, jestli bude, jaké bude mít území. Ty představy, ty sny o tom se značně lišili, ale už v té době, v této nejistotě, oni byli ochotní nasadit za tu naši budoucí státnost své životy."
Mezi legionáři byla také řada sokolů. Jejich jednoty už před válkou spojovaly lidi a posilovaly národní vědomí. Sokolové se zapojovali i do domácího odboje. Také jejich zástupci proto přišli položit věnec a připomenout odkaz zakladatelů republiky.
Matěj Kaloč, náčelník Sokolské župy Moravskoslezské: „Myslím si, že zrovna výročí vzniku Československa, i když spousta lidí říká, že se slaví už neexistující stát, tak mně to přijde velmi důležité, protože na základě toho Československa je ta dnešní Česká republika.“
Vzpomínkový akt zahájila státní hymna v podání operního pěvce Martina Gurbaľa. Vedle připomínání historie zaznívaly také výzvy k ochraně demokratických hodnot.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: „A myslím si, že i my jsme si zvykli na to, že demokracie a svoboda je součástí našeho života. A já bych byl hrozně rád, kdyby tomu tak bylo i do budoucna, ale je třeba opravdu o tu svobodu, demokracii v naší zemi pečovat.“
Také samotný památník poznamenaly dějiny. Poprvé byl odhalen v roce 1927, za okupace ho zničili nacisté. O jeho obnovu se dva roky po válce společně postarali legionáři a město Ostrava.
