V Česku zatím není podpůrný systém k včasné identifikaci ohrožených dětí. Platforma pro včasnou péči, která se jim snaží pomoci, se tak o nich dozví většinou až poté, co nenastoupí na povinnou předškolní docházku.
Pavlína Kráčmarová, předsedkyně Platformy pro včasnou péči: “My potřebujeme zachytit ty děti opravdu třeba do 3 let. Ideálně je začít už u gynekologů. Pokud oni zjistí, že má maminka nějaké potíže, nebo se jim nezdá už to, že vynechává preventivní kontroly, tak už to by měl být jeden ze signálu, kdy prostě řeknou ok, nabídka je taková, jsou tady organizace, které vám i v tom těhotenství už můžou pomoct.”
Ostrava je příkladem dobré praxe. Od roku 2013 se tady mimo jiné podařilo zapsat do kvalitních nesegregovaných škol okolo 2 tisíc romských dětí.
Miroslav Klempar, ředitel organizace Awen Amenca : “V Ostravě-Porubě se nám daří spolupráce, kdy matky, které odváděly děti k zápisu, spolupracují se zastupiteli města a pomáhají tam organizovat Romy a romské rodiče v místní lokalitě. “
Martina Dušková (Piráti), místostarostka MOb Ostrava-Poruba: “My se na to snažíme reagovat i u nás v Porubě. Dobře máme nastavenou spolupráci mezi MŠ a ZŠ. Zároveň nabízíme i metodickou podporu pro pracovníky MŠ, kdy se můžou pravidelně setkávat a řešit vzájemně věci, které řeší v souvislosti se vzděláváním dětí. Co nám také dobře funguje, tak je spolupráce s asistentkami, které pocházejí přímo z komunit.”
Do budoucna se chce Poruba více zaměřit na práci s rodiči, kde vidí rezervy. Problémem je i to, že v obvodu není moc neziskových organizací, které by tuto činnost vykonávaly.
