Heřmanická halda o rozloze zhruba 100 hektarů a s objemem přes 30 milionů kubických metrů hlušiny je jednou z největších hald v regionu. Kvůli vysokému obsahu uhlí a dalším hořlavým materiálům dochází k podzemním požárům, které způsobují únik nebezpečných plynů, jako jsou oxid uhelnatý a oxid siřičitý. Halda má několik vlastníků, její sanaci a rekultivaci má na starosti státní podnik DIAMO. V červnu 2024 Diamo představilo plán sanací heřmanického odvalu, jeho proces schvalování ale Obvodní báňský úřad pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj zastavil.
Bohuslav MACHEK, ústřední báňský inspektor: “Důvodem tohoto kroku OBÚ bylo zpětvzetí žádosti provozovatelem úložného místa. Pravda je ta, že částečně tuto dokumentaci provozovatel úložného místa dopracoval a znovu ji předložil OBÚ k posouzení. V průběhu tohoto správního řízení jeden z účastníků řízení využil svého práva a opakovaně namítá podjatost úředních osob pracujících ve státní správě. Do doby než předseda Českého báňského úřadu posoudí, zda je úřední osoba vyloučena, tak se podle tohoto řízení mohou provádět pouze některé nezbytné úkony, které nesnesou odkladu. Ale nijak to neprodlouží průběh správního řízení ve věci povolení plánu pro nakládání s těžebním odpadem.”
Marek Vošahlík, tiskový mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu: “Meziresortní pracovní skupina posuzovala pět technických variant možného řešení sanace haldy - od řešení ponechání haldy přirozené sukcesi až po vymístění této haldy mimo úložné místo těžebního odpadu (ÚMTO). Skupina nakonec podpořila metodu zatěsnění termicky aktivní části haldy a její oddělení od studené části pomocí oddělovacích stěn.”
Tomáš Indrei, mluvčí Diamo, s. p.: “Předpokládáme, že úředníci tento plán s připomínkami, které měli, vypořádají do konce roku. S OBÚ jsme plně součinní a věnujeme tomu veškerou pozornost, abychom plán pro nakládání s těžebním odpadem získali. Potřebujeme ho jako podklad pro zpracování projektové dokumentace na zhotovení sarkofágu a dostavbu stěn.”
Diamo chce začít se stavbou sarkofágu na jaře příštího roku. S podobným řešením má státní podnik zkušenosti z 12 let staré stavby v Libušíně na Kladensku. Po realizaci došlo k významnému poklesu teplot v odvalu.
Tomáš Indrei, mluvčí Diamo, s. p.: “V tuto chvíli intenzivně připravujeme podklady pro vyhlášení veřejné soutěže pro zpracovatele projektu sanace. Předpokládáme, že tendr bude vyhlášen ještě do konce roku. Na Heřmanické haldě v současnosti mimo jiné vzorkujeme pomocí velkoobjemových vrtů, abychom zjistili, co je uloženo v oddělovací stěně. Díky velkorozměrovým zkouškám bude vypracován znalecký posudek na to, zda stěna splňuje funkci, a to, aby zabránila prostupu termické aktivity směrem ke skládce chemických odpadů.”
Dosud není potvrzeno, že by vybudovaná oddělovací stěna neplnila svůj účel.
Tomáš Indrei, mluvčí Diamo, s. p.: “Oddělovací stěnu, která je částečně vybudovaná, Diamo dosud nepřevzalo, vedeme s dodavatelem - se zhotovitelem stavby, reklamační řízení.”
Roman Rohel, člen představenstva Ridery Bohemia a.s.: “Od r. 2014 jsme zahájili stavbu odd. vzdu. stěny na odvalu Heřmanice, za tu dobu Diamo provedlo zhruba 300 kontol a 22 veřejnosprávních kontrol které neshledali žádné závady. Diamo jako vlastník odd. vzdušné stěny tam aktuálně provádí monitoring teploty, která by v podstatě mohla způsobit nějaký problém přenosu termické aktivit ke skládce termického odpadu. Na základě mých informací tam nedochází k žádným změnám, teploty jsou konstantní, to zn. odd. vz. stěna plní svůj účel.”
Na území Heřmanické haldy jsou také problematické kalové nádrže, jsou pozůstatkem koksárenské výroby. Vedou se kolem nich velké diskuze.
Miriam Loužecká, tisková mluvčí ČIŽP: “ČIŽP nechala provést odběr směsných vzorků v prostoru bývalých kalových nádrží K1 a K3, přičemž nebylo zjištěno, že by vzorky vykazovaly nebezpečné vlastnosti, jako je např. ekotoxicita. V kontextu celkového hodnocení nebezpečnosti ve vztahu k lokalitě je zásadní, že zde nebyly překročeny limitní hodnoty pro výluhy sledovaných látek, což je podstatné z hlediska možného rizika úniku do okolí. Jako prioritu každopádně vnímáme zajištění opatření vedoucí k zamezení postupu termiky směrem k uzavřené skládce chemického odpadu OKK Koksovny a.s.”
Jedna z podmínek potřebná pro celkovou sanaci Heřmanické haldy je dohoda mezi vlastníky pozemků, v opačném případě může dojít k vyvlastnění.
Marek Vošahlík, tiskový mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu: “To však vyžaduje změnu územního plánu, kterou bude navrhovat Magistrát města Ostravy (MMO) ve spolupráci se státním podnikem DIAMO. MMO je schopen tuto stavbu ÚMTO zařadit jako všeobecně prospěšnou stavbu. Legislativně změnu územního plánu nelze provést ve zrychleném režimu. Celý proces potrvá přibližně 1–2 roky.”
Přestože Heřmanická halda dlouhodobě přináší nemalé ekologické výzvy, její potenciál pro průmyslový a ekonomický rozvoj regionu by mohl být zajímavý. Také proto pravidelný monitoring, ekologická opatření a dlouhodobé investice do sanace budou hrát klíčovou roli v tom, jak se bude oblast Heřmanické haldy vyvíjet v příštích letech.
