Knižní festival Ostrava letos mezi desítkami novinek poprvé představil také publikaci Ostravské univerzity Dějiny kamenouhelných dolů hrabat Wilczeků, mapující vývoj těžby v tehdejší Polské Ostravě. Právě tady došlo v roce 1863 k prvnímu prokazatelnému nálezu uhlí. K jeho masivnímu využívání a průmyslovému rozvoji regionu ale vedla ještě dlouhá cesta.
Aleš Zářický, ředitel Centra pro hospodářské a sociální dějiny FF OU: "Tady byl dostatek lesů, čili to uhlí vlastně nikdo nechtěl, o to nebyl zájem. Proč začnete doma topit uhlím, když můžete topit voňavým dřevem. Ale je to progresivní, tak stát řekne, kdo bude těžit uhlí, tak dostane takzvané státní pobídky. A ve chvíli, kdy ten stát do toho dá nějakou tu subvenci, tak už to začíná být zajímavé i pro ty majitele těch dolů, kteří od takových těch malých kutačů, kteří si to uhlí vlastně dolují pro vlastní potřebu, tak to vlastně přebírají. V podstatě až do rozběhnutí vítkovických železáren je ale to uhlí na periferii zájmu. Ale pak to propukne. Pak to propukne a to uhlí se stane v podstatě alfou a omegou fungování celé této oblasti."
Lukáš Czopik, autor překladu Dějiny kamenouhelných dolů hrabat Wilczeků: "Když začínala ta těžba tady na Ostravsku, na tom pravém břehu řeky Ostravice, tak autor té knížky, inženýr Hans Höfer, to popisuje jako kutací válku. Ty štoly, ty jámy byly opravdu všude po celé Polské, dneska Slezské Ostravě. Několik jich bylo dokonce u Slezskoostravského hradu, ale s postupem času, jak se ta těžba prohlubovala, modernizovala, tak se soustředila, soustřeďovala do několika podniků. Ale opravdu do roku 1850, kdybychom navštívili Slezskou Ostravu, tak bychom naráželi co sto metrů na různé jámy, kde se hledalo."
Po celém obvodu se nacházejí známky bývalé těžby, a to nejen v podobě velkých dolů jako Trojice, Petr Bezruč nebo Michálka. Těžba v obvodu sice skončila ještě před začátkem nového tisíciletí, život ale ovlivňuje dodnes."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Nepochybně vedla k rozmachu města Ostravy jako takového. Vedlo to jednak k přílivu obyvatel, ale samozřejmě k rozvoji zdejšího průmyslu a také k tomu, že se tady dostalo svým způsobem nové bohatství. Na druhou stranu, zrovna ve Slezské Ostravě, která byla kdysi zamýšlena právě jako obslužný obvod Ostravy - bylo zde nejvíce šachet - tak to vedlo také k poměrně značné devastaci jak krajiny, tak také historických hodnot, které se ve městě nacházely. A dnes nám to samozřejmě přináší i několik poměrně velkých ekologických zátěží."
Jedním z ekologicky zatížených míst je třeba Trojické údolí nebo také aktuálně mediálně sledovaný Heřmanický odval.
