Ihned po založení huti se začal utvářet hutní kombinát pěti koksárenských baterií, dvou vysokých pecí s licím strojem, čtyřmi Siemens-Martinskými a pěti hlubinnými pecemi. Dále byla vybudována blokovna, válcovna trub, slévárna šedé litiny a část elektrárny včetně vodohospodářství. Výstavba těchto techRealizace těchto projektů trvala sedm let.
Během výstavby NHKG bylo přemístěno 2 250 000 m3 zeminy, zpracováno více než 700 000 m3 betonu, sestaveno na 35 000 tun ocelových konstrukcí a téměř 45 000 tun strojního zařízení. Dále bylo vybudováno 7 km plynového potrubí, uloženo do země téměř 16 km litinového potrubí a položeno 3000 tun kabelů.
Provoz byl v počátcích fungování huti spíše zkušební, první odpich oceli na ocelárně proběhl až 3. dubna 1952. Podnik postupně začal vyrábět finální ocelové výrobky, mezi které patřily ocelolitinové odlitky, dráty, autokola pro osobní vozy či svodidla a důlní výztuže. Na počátku svého provozu byly hutě ve ztrátě i kvůli vysokým investicím. Teprve v roce 1964 se dosáhlo poprvé zisku, který činil 333 milionů Kčs.
Jednou ze zajímavostí z šedesátých let je, že nejvyšší plat ve firmě neměl generální ředitel, nýbrž tesař. Nutné je však vzít v úvahu, že tesař měl 180 přesčasových hodin, proto se mohl umístit na první příčce. Na druhém místě byl obchodní náměstek a až na třetí pozici zmiňovaný generální ředitel.
Od 60. let probíhala rekonstrukce a výstavba nových výrobních zařízení. Roku 1979 se zprovoznila v pořadí čtvrtá a poslední tandemová pec na ocelárně. Roku 1981 se po čtyřech letech dokončila výstavba Středojemné válcovny za 7 miliard Kčs, která byla druhou největší investicí Československa 80. let hned po jaderné elektrárně Temelín.
Na počátku 90. let se postupně uvedly do provozu současná tři zařízení pro plynulé odlévání oceli. První z nich, které zahájilo výrobu v roce 1993, prošlo v roce 2013 modernizací v hodnotě 1 miliardy korun. Součástí modernizace byla i výstavba vakuovací stanice, která snižuje obsah nežádoucích plynů a přísad v oceli. Díky tomu je ocel nyní kvalitnější a splňuje náročné požadavky například automobilového či petrochemického průmyslu.
Počátek nového tisíciletí zahájil roku 2003 vstup významného zahraničního investora. Od roku 2007 po fúzi skupin Mittal Steel a Arcelor pak huť používá obchodní název ArcelorMittal Ostrava. Nový vlastník investoval zejména do ekologizace výrobních zařízení, díky čemuž ostravská huť se čtyřletým předstihem splňovala evropskou legislativu BAT platnou od roku 2016. Díky dalším investicím nad rámec požadavků legislativy patří mezi nejlépe ekologizované integrované hutě na světě. Za rok 2016 vyprodukuje huť odhadem cca 500 tun emisí prachu, což je o 75 % méně než před vstupem do skupiny ArcelorMittal.
Nej… v historii společnosti
Hutní podnik s největší výrobní kapacitou v ČR - 3,6 milionu tun surového železa
Nejvyšší stavbou společnosti je komín Teplárny vysoký 220 metrů.
Nejdelší válcovací tratí je Středojemná válcovna, hala má délku 1 kilometr
Největší bludný balvan v ČR z doby ledové byl nalezen v huti v roce 1954 při výkopu základů budovy Slévárny v hloubce 6,8 metrů. Jeho rozměry jsou 3,2 x 2,5 x 1,55 metrů a váží 16,5 tuny. Od roku 1967 je umístěn v areálu huti a v roce 1990 byl vyhlášen za chráněnou přírodní památku.
Nejzajímavější zakázkou bylo zhotovení odlitku lišky Bystroušky podle modelu K. Vávry v roce 1962, který byl umístěn v Hukvaldské oboře na památku prvního provedení Opery Leoše Janáčka Liška Bystrouška.
Nejvíce zaměstnanců pracovalo v podniku v roce 1981 – celkem 25 433.
Nejvíce oceli bylo vyrobeno v roce 1989 – celkem 3 882 140 tun
Nejvíce koksu bylo vyrobeno v roce 1988 – celkem 3 121 072 tun.
Nejtěžší odlitek (kokila) byl zhotoven v provoze Slévárna v roce 2009. Jednalo se o 140tunový kolos o výšce 4,2 metry a téměř čtyřmetrovém průměru.
Silniční síť areálu podniku měří téměř 50 kilometrů
Délka kolejí kolejové vlečky společnosti měří téměř 250 km.
V letech 2010 – 2015 se v huti postavily ekologické technologie za 6,8 miliardy korun a podnik se zařadil mezi nejlépe ekologizované hutě na světě.
ArcelorMittal Ostrava a.s. patří do největší světové ocelářské a těžařské skupiny ArcelorMittal. Ročně vyrábí více než 2 miliony tun oceli, která se uplatňuje zejména ve stavebnictví a strojírenství. Je největším výrobcem silničních svodidel a jediným výrobcem transformátorových plechů v Česku. Kromě tuzemského trhu dodává své výrobky do více než 40 zemí světa. ArcelorMittal Ostrava a její dceřiné společnosti mají 7 250 zaměstnanců. Průměrný výdělek v roce 2015 činil 34 615 korun. Díky nadstandardní ekologizaci dokončené v roce 2015 vyrábí společnost surové železo i ocelové výrobky s minimálním možným dopadem na životní prostředí. Jediným akcionářem je ArcelorMittal Holdings A. G.
