„Konkrétně šlo o projekty s názvem Prevence dětských úrazů FN Ostrava, Prevence následků onemocnění a zdravotních problémů v dětském věku FN Ostrava a FN Ostrava – Vybudování stacionáře pro ucelenou rehabilitaci v psychiatrické péči. Finanční prostředky, které jsme z Norských fondů obdrželi, nám pomohly opět zkvalitnit léčebnou péči o naše pacienty. Šlo nejen o investice do rekonstrukcí objektů a pořízení technologií, ale také o investice do vzdělávání jak našich zaměstnanců, tak i rodičů našich malých pacientů. Podporu byla zaměřena i na komunikaci s rodinami, které pečují o nemocné děti,“ říká Ing. Ivo Žolnerčík, náměstek ředitele FNO pro techniku a provoz. „Kromě toho se konala i celá řada seminářů zaměřených na týmovou spolupráci odborníků z oblasti neonatologie, rehabilitace, očního, ORL a dalších odborností.“
Prevence následků dětských úrazů FN Ostrava
Pozornost projektu Prevence následků dětských úrazů, do jehož realizace směřovalo 10,5 korun z Norských fondů a 2,7 mil korun z vlastních prostředků nemocnice, se zaměřila na traumatologii. FNO ročně ošetří přes 6 tisíc dětí s traumatem a počet ošetření má stoupající trend, přičemž největší počet ošetřených dětských pacientů spadá do kategorie do 14 let. „Nejnáročnější péči vyžadují dětští pacienti se závažným kraniotraumatem.
Cílem projektu proto byla jak primární, sekundární, tak i terciální prevence. Proto v Traumatologickém centru FNO vznikly čtyři nové traumatologické buňky určené dětským pacientům. Pracoviště byla z prostředků Norských fondů nejen zrekonstruována, ale také vybavena například přístrojem pro funkční pohybovou terapii horní končetiny, přístrojem pro nácvik dynamické chůze, vysoce výkonným lasere a tak dále. Část prostředků byla rovněž použita na vybavení nového pavilonu dětské rehabilitace,“ upřesňuje Ing. Žolnerčík.
Prevence následků onemocnění a zdravotních problémů v dětském věku FN Ostrava
MUDr. Irina Chmelová, Ph.D., MBA, přednostka Kliniky léčebné rehabilitace FNO, spatřuje největší přínos v tom, že prostředky z Norských fondů byly využity na rozsáhlou edukační kampaň zaměřenou jak na vzdělávání personálu, pacientů a jejich rodičů. „Často pracujeme s předčasně narozenými dětmi, případně s dětmi, které se narodí se závažnými zdravotními riziky.Rehabilitace však pobytem dítěte v nemocnici nekončí, rodiče s ní musejí pokračovat i v domácím prostředí. V tom, aby to dokázali co nejlépe, jim nyní kromě názorné instruktáže ze strany našich odborníků pomohou i brožury a DVD, díky nimž je podpora je mnohem efektivnější a výsledky domácí rehabilitace mnohem lepší,“ konstatuje MUDr. Chmelová, která oceňuje i fakt, že mohlo být uspořádáno hned několik hodnotných seminářů. „Podařilo se nám například uspořádat workshop na téma alternativní a augmentativní komunikace, který vedly zkušené zahraniční lektorky. Celá řada workshopů a kurzů byla zaměřena nejen na péči o děti se zdravotními riziky, ale také například na adolescenty, kteří prodělali nějaký úraz. Jedním z nich byl i kurz, jehož účastníci se seznámili i diagnostikou a terapii kolenního i ramenního kloubu a s tejpováním. V kurzu zacíleném na proprioceptivní neuromuskulární facilitaci získalo 12 našich lidí velice cenný certifikát.“
Fakultní nemocnice Ostrava investovala v rámci tohoto projektu 17,5 milionů korun z vlastních prostředků, které směřovaly především na vytvoření pracoviště dětské rehabilitace, kde je poskytována rehabilitační péče jak malým hospitalizovaným pacientům, tak dětem v ambulantní péči. Za 14 milionů korun z Norských fondů se podařilo uskutečnit nejen zmiňovanou edukační kampaň, ale rovněž pořídit přístrojové vybavení pracoviště vodoléčby, fyzikální terapii s možností poskytování elektroterapie a mnohé další přístroje. „Finančně náročnou položkou byl prostředek pro robotickou rehabilitaci. Tento přístroj usnadňuje pohyb horní končetiny u celé řady stavů – lze ho využít u pacientů po poškození mozku úrazem, krvácením na základě vrozených cévních vad a také u pacientů s cévní mozkovou příhodou, jež se netýká pouze dospělých pacientů, ale může vzniknout i v dětském a adolescentním věku. Terapie využívá principů zrakové zpětné vazby a motivuje pacienta k maximální aktivitě,“ pokračuje přednostka Kliniky léčebné rehabilitace FNO a dodává, že se podařilo kompletně vybavit tělocvičny nově vzniklého pracoviště, pořízeny byly prostředky pro ergoterapii a rovněž pomůcky usnadňující komunikaci s dětmi po závažných stavech.
FN Ostrava – Vybudování stacionáře pro ucelenou rehabilitaci v psychiatrické péči
Cílem tohoto projektu, kde 21,4 milionů korun bylo čerpáno z Norských fondů a 5,3 milionů korun z vlastních prostředků nemocnice, bylo zajištění komplexní rehabilitační péče o psychiatrické pacienty v časné fázi jejich nemoci. Právě nově vytvořený denní stacionář umožňuje plynule navázat na akutní péči lůžkového oddělení, co nejdříve pacienta vrátit do jeho přirozeného prostředí a zahájit všechny kroky důležité k tomu, aby se pacient vracel domů v co nejlepším stavu.
„O vytvoření denního stacionáře jsme uvažovali už dlouhou dobu, těší mě, že se nám tuto myšlenku podařilo zrealizovat,“ říkáMUDr. Petr Šilhán, Ph.D., primář oddělení psychiatrického FNO, a upozorňuje na její unikátnost. „Zatímco obvykle je denní stacionář ambulantní zařízení, do kterého přicházejí pacienti zvenčí, v našem případě slouží jako doléčovací pracoviště. To znamená, že sem přecházejí pacienti z léčby na lůžku, s nimiž je možné pokračovat v polointenzivním režimu. Mohou do stacionáře docházet z domova. Tento postup odpovídá pravidlům probíhající reformy psychiatrické péče v České republice a zároveň řeší všeobecný nedostatek psychiatrických lůžek. Kromě toho pacientům tento systém bez přerušení léčby umožní lepší a rychlejší integraci do jejich přirozeného prostředí.“
Finanční prostředky z Norských fondů byly určeny na komplexní rehabilitaci zejména pacientů se závažnými duševními onemocněními, u nichž je po intenzivní ústavní léčbě důležitá psychická i fyzická aktivizace. „Pokud se s ní nezačne včas, nebo se s ní nezačne vůbec, je pravděpodobnější nepříznivý vývoj onemocnění,“ vysvětluje MUDr. Šilhán a poznamenává, že pokud například pacienti se schizofrenií nejsou v léčbě dostatečně podporováni a nepřijímají ji za svou, mohou mít tendenci medikaci předčasně vysazovat, vyhýbat se běžným aktivitám, uzavírat se do sebe, trávit čas pasivně a často nezdravě, například silným kouřením cigaret, takže potom umírají v průměru o deset až dvacet let dříve než zdraví jedinci. „Norské fondy byly zaměřeny právě na to, aby bylo o tyto pacienty komplexně postaráno. To znamená zajistit nejen moderní medikamentózní léčbu, ale také probouzet jejich emoční prožívání, zájem o dění kolem sebe, zlepšovat kognitivní výkonnost a podporovat je v navazování sociálních kontaktů. Zkrátka začít s obnovováním pokud možno všech psychických funkcí a pomoci je co nejvíce navrátit do původní formy. Proto jsme denní stacionář vybavili prostředky pro kognitivní rehabilitaci, interaktivní tabulí, hudebními nástroji, výtvarnými pomůckami, keramickou pecí a spoustou sportovního a volnočasového náčiní. Pracuje tu s nimi fyzioterapeut, ergoterapeut, svou situaci mohou řešit i se sociálním pracovníkem, k dispozici mají i nutričního terapeuta, s nímž si mohou vyzkoušet přípravu zdravých receptů v nové kuchyňce,“ uzavírá MUDr. Šilhán s tím, že součástí stacionáře je i památkově chráněná mozaika ze 70. let minulého století, která původně zdobila venkovní zeď budovy. Při rekonstrukci byla zakomponována do interiéru stacionáře a stala se jeho výrazným výtvarným prvkem.
