„Mám zprávy o tom, že své funkce opouštějí první komunální politici kvůli povinnosti zveřejnit veškerý svůj majetek na internetu. A samozřejmě budou následovat i další,“ zdůraznil Pavel Drahovzal, výkonný ředitel Svazu měst a obcí s tím, že během října a listopadu letošního roku se tato povinnost, kterou zavedla novela zákona o střetu zájmu, zveřejňovat majetek v centrálním registru, dotkne všech komunálních politiků. Dosud se informace o majetku zastupitelů zveřejňovaly průběžně na městských a obecních úřadech. „Nechápu, proč by se zastupitelé měli svlékat úplně do naha jen proto, že jsou členy zastupitelstva. Snahu o transparentnost chápu, ale vše musí mít míru,“ řekl Pavel Drahovzal s tím, že není pravda, že by korupce v komunální politice bujela. „Z šedesáti pěti tisíc zastupitelů v zemi je jich ročně obviněno pětadvacet až třicet, z toho je tak maximálně patnáct odsouzeno, což jsou opravdu malá čísla“ uvedl Pavel Drahovzal.
Připomněl přitom novelu zákona o obcích, která řeší trestní odpovědnost zastupitelů, kdy jsou případy, že představitelé měst a obcí se bojí o čemkoli rozhodnout, protože mají obavu, že budou kriminalizování. „Osm a půl roku se nám nedaří prodat budovu, kterou vlastníme. Objekt chátrá a nikdo o něj nemá zájem. Můžeme ho nabídnout za nižší cenu, než je ve znaleckém posudku, aniž by nás v budoucnu někdo neobvinil, že jsme postupovali nehospodárně?“ ptal se starosta Bruntálu Petr Rys Veroniky Benešové z ministerstva vnitra. Ta mu odpověděla, že ekonomické hledisko je primární, ale mělo by se přihlédnout ke konkrétní situaci. „Úplně jednoznačnou odpověď vám dát však nemohu,“ uvedla Veronika Benešová. Stejné problémy přitom mají i v jiných obcích, například v Krnově, kde nevědí, co udělat s bývalou plicní léčebnou.
Také nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které začne platit od jara příštího roku, vnímají starostové a primátoři v kraji jako zvyšování byrokratické zátěže. „V souvislosti s tímto nařízením na úřadech budou potřeba tisíce nových úředníků,“ zdůraznil senátor Miloš Vystrčil. Rovněž nový zákon o veřejných zakázkách, který je v platnosti od října minulého roku, přinesl řadu pozitivních změn, ale i dost nedořešených otázek. Dal starostům a menším zadavatelům širší možnosti, ale také více odpovědnosti. Zadavatelé již nemusí vybírat výhradně na základě nejnižší ceny, mohou vyloučit nespolehlivé uchazeče či vítězné firmy musí doložit své skutečné vlastníky. „Zákon je funkční, ale samozřejmě má řadu sporných otázek, které postupně řešíme,“ přiznal Jiří Vondráček z ministerstva pro místní rozvoj.
Kritika se týkala otázek spojených s tématem nakládání s komunálními odpady, kdy od roku 2024 bude legislativně zapovězeno skládkování většiny druhů komunálních odpadů. „Organizaci zabezpečení odklonu od skládkování nemohou zvládnout obce samy. Musí se začít připravovat systémové řešení pro celý kraj a s ním současně komplexně řešit i teplárenství v regionu,“ uvedl prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš s tím, že by se k tomu daly využít finanční prostředky z projektu RESTART, který v červenci letošního roku schválila vláda a který má pomoci Ústeckému, Karlovarskému a Moravskoslezskému kraji nastartovat hospodářské i sociální změny po útlumu tradičních průmyslových oborů. RESTART představil starostům Jiří Cienciala, vládní zmocněnec pro restrukturalizaci Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje a jeden z iniciátorů projektu.
Kongres starostů a primátorů Moravskoslezského kraje se konal již po třiadvacáté. Smyslem akce je pomoci představitelům měst a obcí získávat aktuální informace a prodiskutovat je. „Stejně jako v minulých letech i letošní program byl sestaven na základě průzkumu cílové skupiny představitelů měst a obcí Moravskoslezského kraje. Těch jsme se zeptali, která témata by je prioritně zajímala, kterým bychom měli věnovat pozornost. Ta, která se v průzkumu nejčastěji opakovala, jsme zařadili do programu,“ dodal ředitel Sdružení Radúz Mácha.
