„Z výše popsaného je patrno, že již bylo velké množství práce vykonáno a nyní jsme ve fázi, kdy musí vše projít zákonným schvalovacím procesem a bude záležet na spolupráci či ochotě vedení obce přistoupit na konstruktivní dialog a zvážit svůj zamítavý postoj, který občanům a jejich budoucnosti dle našeho názoru neprospívá,“ konstatoval Jiří Pagáč, generální ředitel státního podniku Povodí Odry.
Investiční ředitel státního podniku Povodí Odry Miroslav Janoviak dále doplnil: „V současnosti pracujeme na projednání DUR zahrnující stanoviska orgánů státní správy, např. vynětí ze zemědělského půdního fondu, koordinovaná stanoviska, výjimky pro zvláště chráněné druhy živočichů, samotná žádost o územní rozhodnutí bude odeslána koncem roku 2017 na Městský úřad v Krnově pro zahájení územního řízení. V dalším kroku se bude po výběrovém řízení na projektanta připravovat dokumentace pro stavební povolení. Vzhledem k tomu, že se vodní dílo Nové Heřminovy buduje jako veřejně prospěšná stavba, ve chvíli, kdy bude vydáno pravomocné územní rozhodnutí, může být přistoupeno k vyvlastnění dosud nevykoupených pozemků. Po dokončení procesu vyvlastnění bude zahájeno stavební řízení současně s vypracováním dokumentace pro provádění stavby. Následovat by mělo vydání stavebního povolení, vypracování zadávací dokumentace pro výběrové řízení na zhotovitele stavby, samotné výběrové řízení na zhotovitele a poté již realizace výstavby vodního díla Nové Heřminovy.“
Účelem projednání bylo také přispět ke změně současného negativního stanoviska obce Nové Heřminovy k přehradě. Již dnes je velkou škodou, že tento projekt neobsahuje např. rozvoj nových zastavitelných území v obci – komunikace, inženýrské sítě, které by zde umožnily budoucí výstavbu rodinných domů, penzionů a podobně. Právě zamítavý postoj obce to neumožnil. Obec tím ztrácí další čas a možná by tak mohla přijít o vládou nabízené finanční prostředky. Zástupci Povodí Odry i přesto nabídli obci možnost dalšího společného postupu, který by minimalizoval škody.
Společně se dá zajistit povodňová ochrana ku prospěchu všech obcí na řece Opavě, včetně Nových Heřminov.
Představitelé obce dále operují s tím, že přehrada není třeba a že stačí „jenom“ zkapacitnit koryta a stavět říční hráze ve všech obcích a městech na řece. Drží se tak závěrů jedné z mnoha studií, které byly k této problematice zpracovány a to studie, kterou nechala již v roce 2004 zpracovat Nadace Partnerství. Jedním z autorů byl Ing. Čermák z občanského sdružení Unie pro řeku Moravu.
„Studii pana Čermáka odborníci z vysokých škol vyhodnotili již před rokem 2008. Do současného řešení byly určité části z této studie již převzaty, například zkapacitnění koryt, propojení řeky do městského prostředí v Krnově. S některými závěry studie však souhlasit nelze. Nelze například v povodňové ochraně použít v takovém měřítku jenom zkapacitnění koryt a výstavbu hrází, jak navrhuje studie. To by vedlo ke zrychlení a zvýšení kulminace povodně a negativně bychom ovlivnili hraniční úsek řeky Opavy pod Krnovem a ohrozili sousední Polsko i město Opavu. Toto řešení by také bylo v rozporu s tzv. povodňovou směrnicí Evropské Unie, která řeší vztahy mezi sousedními státy na hraničních tocích. Místo, abychom povodeň zpomalovali a snižovali její vrchol, tak bychom opatřením dělali pravý opak. Nerealistické sliby, které studie obsahuje, dokázaly také nyní provedené projekty úpravy Opavy v Krnově. Je škoda, že obec trvá na takto vyhraněných názorech a vyžaduje řešit situaci v celém údolí bez výjimky podle jejich not. V důsledku budeme za její radikální postoj platit všichni, ale nejvíc znepokojující je další prodlužování povodňového ohrožení mnoha tisíc obyvatel regionu. A právě tomu bychom se chtěli vyhnout. Spolupráce je výhodnější pro všechny.“ řekl Petr Březina, technický ředitel státního podniku Povodí Odry.
