Arizona Lady
Emmerich Kálmán
Opereta v českém znění, ve které kovbojové tančí v rytmu valčíku.
Soubor opery uvede 17. prosince od 19 hodin českou premiéru poslední operety Emmericha Kálmána Arizona Lady. Poslední scénické dílo velkého skladatele dokončil jeho syn Karel (Charles) Kálmán. Opereta měla nejdříve premiéru v Bavorském rozhlase a teprve potom na scéně v Bernu 1954. Libreto napsali Alfred Grünwald a Gustav Beer, do češtiny přeložil Jan Ondráček a české texty upravil Patrick Fridrichovský. Příběh se odehrává v roce 1920 v Arizoně, kde má farmu dcera maďarského emigranta, Lona Farrell. Lona řeší problémy s chodem farmy a také vztahové problémy ve svém životě, především s Royem Dexterem z Colorada. Jak dopadne tento westernový příběh a „kdo“ se skrývá za názvem díla, zjistíte při návštěvě představení tohoto titulu. Operetu uvádíme v české premiéře!!!
Emmerich Kálmán (1882–1953)Hudební skladatel maďarského původu se narodil v rodině židovského obchodníka 24. října 1882 v Siófoku. Vystudoval univerzitu v Budapešti a chtěl se stát klavírním virtuosem. Z důvodu onemocnění artrózou se soustředil na skladbu a hudební teorii. Později skládal kabaretní písně, které ho přivedly k operetě. Jeho první opereta Podzimní manévry odstartovala Kálmánovu kariéru skladatele operet. Ze čtyřiceti děl tohoto žánru patří k nejúspěšnějším Čardášová princezna, Hraběnka Marica, Cikánský primáš, Bajadéra a Cirkusová princezna. (Emmerich Kálmán komponoval část svojí nejslavnější Čardášové princezny během svého pobytu v Mariánských Lázních v roce 1914.)V roce 1938 z důvodu židovskému původu Kálmán opustil Vídeň a uprchl do USA, kde v roce 1942 získal americké občanství. Po druhé světové válce se vrátil do Evropy a usadil se v Paříži. Do Vídně se přestěhoval až po dalších čtyřech letech, ale místo vřelého přivítání ho čekal spor kolem vyvlastnění jeho vily. Vrátil se zpět do Paříže, kde zemřel 30. října 1953.Operety Emmericha Kálmána se dodnes hrají po celém světě a spolu s Franzem Lehárem je považován za krále stříbrného věku operet. V posledních letech byly v České republice uvedeny s úspěchem operety Vévodkyně z Chicaga nebo Fialka z Montmartru.
Král vídeňské operety v mládí miloval kovbojky a i později vyhledával tuto tematiku v němém a později zvukovém filmu. V emigraci v USA měl rád filmy s Royem Ridgersem (hlavní hrdina – kovboj v operetě Arizona Lady se jmenuje Roy). Inspiračním zdrojem byla Kálmánovi Pucciniho opera Děvče ze zlatého západu (La Fanciulla del West), Dvořákova Novosvětská, show Texas, Li’l Darlin, kterou několikrát navštívil v letech 1949–50, dále aktuální broadwayské hity, práce Rodgerse a Hammersteina. Opereta Arizona Lady byla napsána podobným hudebním jazykem jako Vévodkyně z Chicaga, kterou Kálmán uvedl v roce 1928. Velká taneční čísla s jazzovým rytmem kombinoval s vídeňským valčíkem. Hudebním postupům Vévodkyně odehrávajícím se mezi oběma kontinenty, říkal Kálmán „transatlantická formule“. Označoval tak princip kompozice, který vycházel z hudebních temperamentů Broadwaye i Vídně. Na westernové operetě Arizona Lady došlo po mnoha letech k obnovení spolupráce s Albertem Grünwaldem. (Během emigrace v USA žili oba v New Yorku, vzpomínali spolu na staré časy ve Vídni 20. let). Hudební styl operety Arizona Lady odpovídá stylu tehdejší Broadwaye, ale zároveň obsahuje skvělé melodie i dokonalé aranže, typické pro Kálmánovy nejlepší operety.
Kálmán dokončil asi 90 % celého díla a nabídnul ho Curyšské opeře, která jej odmítla. Také divadlo Gärtnerplatz v Mnichově operetu Arizona Lady odmítlo nastudovat. V poválečném Německu nebyl zájem o broadwayské show. S odmítnutím se Kálmán těžce vyrovnával. Na Vánoce v roce 1950 dostal několik záchvatů mrtvice. Už nikdy nemohl normálně promluvit nebo hrát na piano a s okolím komunikoval pomocí vzkazů, což ho strašně deprimovalo.
Charles Kálmán, syn slavného skladatele, se rozhodl nedokončené dílo dopracovat a postarat se o jeho uvedení. Jeho slova popisují danou situaci takto: „Klavírní zápis byl dokončen jen velmi hrubě. Musel jsem nahrát všechny poznámky z not a dát tomu finální tvar, který jsem předal nakladatelství Weinberger, které ihned kontaktovalo divadlo v Bernu. Tam se také konala premiéra. Bylo dohodnuto, že práci na aranžích provede prvotřídní aranžér Wolfgang Friebe. Ten navštěvoval mého otce, kterému přehrával znova a znova všechny pasáže, dokud nebyl úplně spokojený. Pan Friebe také kontaktoval Bavorský rozhlas v roce 1953 a řekl jim, že Kálmán byl v nemocnici v Ebenhausenu, poblíž Mnichova. Lidé z rozhlasu požádali otce o svolení, zda mohou premiérově uvést rozhlasový pořad, ve kterém zazní hudba z Lady Arizona. Stalo se tak ve svátečním vysílání 1. ledna 1954, o necelé dva měsíce dříve, než se pak odehrála premiéra v divadle (14. 2. 1954).”
V opavském nastudování se představí Lucie Hájková a Barbora Řeřichová jako Lona Farrel, Barbora Čechová a Anna Začalová jako Nelly Nettleton, Juraj Nociar, Roman Harok a Milan Vlček jako Roy Dexter, Zdeněk Kapl a Alexander Vovk jako šerif Harry Sullivan, Rudolf Medňanský a Michael Skalický jako kovboj Chester Kingsbury jun. V dalších rolích vystoupí Dalibor Hrda, Andrej Kul'baga, Evžen Trupar, Zdenka Mervová a Kamila Srubková.
Scéna David Janošek, kostýmy Lenka Polášková, choreografie: Martin Tomsa, sbormistr Kremena Pešakova, hudební příprava Libuše Vondráčková a Jana Hajková,
České texty Patrick Fridrichovský, dirigent Petr Šumník, režie Dominik Beneš.
Jana Andělová Pletichová
