U první z žen se komplikace projevila krátce po akutním císařském řezu. Speciálně vytvořený konziliární tým rozhodl, že se ji pokusí zachránit podáním léku, který byl v Česku u této diagnózy zatím aplikován jen jednou. A ve druhém případě se podařilo zdárně předčasně ukončit těhotenství u mladé prvorodičky, kde se nemoc projevila v té nejtěžší formě a ohrožovala ji i dítě na životě ve 28. týdnu těhotenství.
„V prvním případě jsme věděli, že budoucí maminka má lehkou formu preeklampsie a ani první okamžiky po akutním císařském řezu nenaznačily, že by měly nastat komplikace. Ženě ale po dvou hodinách začaly náhle selhávat ledviny, plíce a došlo k otoku mozku. Podle klinického průběhu, který byl velmi nezvyklý, jsme usoudili, že by se mohlo jednat o naprosto raritní a extrémně závažnou komplikaci s názvem atypický hemolyticko-uremický syndrom vyvolaný těhotenstvím. Transportovali jsme ji proto na naši Kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a spolu s kolegy ze speciálně vytvořeného mezioborového týmu jsme zvažovali, jakou formu léčby použít. Po vzájemné diskuzi jsme se shodli, že aplikujeme lék Eculizumab. A jak se ukázalo, naše rozhodnutí bylo správné a rodička přežila, byť v nemocnici strávila dalších 7 týdnů,“ popsal dramatické okamžiky rychlého rozhodování přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky FN Ostrava doc. MUDr. Ondřej Šimetka, Ph.D., MBA. Konzultace mezi týmem v porodnici, vedeném MUDr. Richardem Špačkem, a lékaři z mezioborového týmu MUDr. Jaromírem Gumulcem, zástupcem přednosty Kliniky hematoonkologie FN Ostrava a docentem Šimetkou probíhala v noci z domu formou telekonference.
V druhém případě se preeklampsie nečekaně přihlásila u 20leté prvorodičky ve 28. týdnu těhotenství. „Byla jsem na návštěvě u sestry a tam se to stalo. Nic si nepamatuju. V podstatě až druhý den po porodu jsem na jednotce intenzivní péče zjistila, že syn Damián už je na světě a že mi lékaři tady ve fakultní nemocnici zachránili život,“ popisuje dramatické chvíle Karolína Horzinková z Novojičínska. Do FN Ostrava ji přivezla záchranná služba.
„U této rodičky se preeklampsie změnila v eklampsii, to znamená formu, která je provázena záchvaty připomínajícími epilepsii. Ten záchvat skutečně ohrožuje na životě rodičku i dítě. Musím říct, že za dvacet let praxe jsem se s podobným projevem této nemoci potkal v ČR jen třikrát, naposledy před 10 lety. Desítky eklamptických záchvatů jsem ale viděl při práci v rozvojových zemích, kde na tuto komplikaci umírají desetitisíce žen ročně,“ dodal docent Šimetka.
Problémem je, že u preeklampsie nemá těhotná většinou žádné výjimečné příznaky. Díky moderním metodám se dnes ale už v prvním trimestru dá stanovit riziko vzniku této komplikace a těhotná může dostat preventivní léčbu, která riziko rozvoje choroby výrazně snižuje.
„Až doteď jsem o této nemoci nikdy neslyšela. Teď už vím, že se může i zopakovat. Pokud se rozhodnu pro druhé dítě, tak se určitě svěřím lékařům ostravské fakultní nemocnice,“ řekla před propuštěním z nemocnice Karolína Horzinková. I ona si tak zřejmě 22. května připomene Světový den preeklampsie, která ji tak razantně zasáhla do života.
21. května 2020
