Vítkovický zámek představuje mimořádné spojení zámecké architektury a průmyslové historie. Na rozdíl od tradičních šlechtických sídel vznikl jako reprezentativní centrum Vítkovických železáren, podniku, který ovlivnil hospodářský vývoj Rakousko-Uherska, Československa i dnešní České republiky. Ze zámku byl od počátku jeho existence příznačně přímý výhled na vítkovické vysoké pece.
Zámek sloužil celých 90 let jako sídlo i domov generálních ředitelů železáren. Díky tomu hostil řadu významných návštěv. Do Vítkovic zavítal například císař František Josef I., první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk nebo prezident Edvard Beneš.
Návštěvníci se během prohlídky seznámí nejen s historií samotného zámku, ale také s příběhy lidí, kteří jeho podobu a význam po desetiletí utvářeli. Právě jejich osudy dávají této jedinečné památce působivý lidský rozměr. Příběhů je celá řada.
Významnou stopu zanechal ve Vítkovicích Paul Kupelwieser, legendární generální ředitel Vítkovických železáren. Za jeho působení se obec Vítkovice proměnila v moderní průmyslové město se školami, školkami, nemocnicí, veřejnými sady i dalšími stavbami, které výrazně zlepšovaly kvalitu života místních obyvatel. Kupelwieser zároveň položil základy umělecké sbírky, která zdobila interiéry zámku.
Jednou z nejzajímavějších osobností v dějinách Vítkovic byl také Adolf Sonnenschein. Stál v čele železáren v mimořádně složité době a dokázal podnik provést několika zásadními zvraty 20. století. Musel reagovat na konec monarchie, vznik Československa, poválečnou hospodářskou krizi i proměnu světových trhů. Za jeho působení na zámku ve Vítkovicích vznikla mimo jiné první garáž pro automobil – symbol nové doby.
Neméně zajímavou osobností spojenou se zámkem byl Oskar Federer, poslední generální ředitel Vítkovických železáren, který zde před druhou světovou válkou pobýval. Federer byl nejen úspěšným manažerem, ale také jedním z nejvýznamnějších sběratelů umění v meziválečném Československu. Jeho sbírka zahrnovala díla předních světových umělců. Díky jeho zájmu o kulturu získal zámek vedle hospodářského významu také rozměr společenského centra. Po nacistické okupaci musel kvůli židovskému původu opustit Československo a odejít do exilu. Jeho rozsáhlá umělecká sbírka byla zabavena a rozptýlena do řady sbírek, muzeí a galerií.
Během návštěvy vítkovického zámku stojí bezesporu za pozornost také litinový pavilon v zámecké zahradě. Tato stavba byla vyrobena pro Světovou výstavu ve Vídni v roce 1873. Po desetiletích chátrání byla zachráněna, citlivě rekonstruována a dnes patří k nejpozoruhodnějším technickým a uměleckým památkám zámeckého areálu.
Prohlídka Zámku Vítkovice nabízí rovněž poutavý příběh jeho záchrany. Objekt v průběhu 20. století prošel ústrky a obdobím nevhodných zásahů. Celý zámek byl díky rozsáhlé rekonstrukci a péči společností Vítkovice a Cylinders Holding zachráněn a získal zpět reprezentativní podobu. Zařízení jednotlivých sálů a salonů pak odpovídá průřezově jednotlivým historických etapám z dějin Vítkovických železáren.
„Zámek Vítkovice je místem, kde se jedinečným způsobem propojují dějiny průmyslu, architektura, rozvoj a kulturní život města. Chceme tedy návštěvníkům přiblížit nejen samotnou budovu, ale i příběhy lidí a událostí, které formovaly podobu dnešní Ostravy,“ uvádí vedoucí archivu společnosti Vítkovice Jan Gromnica.
Komentované prohlídky jsou určeny široké veřejnosti, zájemcům o historii, architekturu i rodinám s dětmi. Návštěvníci získají jedinečnou možnost nahlédnout do míst, kam se jinak běžně nevstupuje. Další možnost ocitnout se za zdmi empírové budovy se naskytne až první víkend v srpnu.
Detaily k prohlídkám a možnost rezervace vstupu lidé najdou na: www.zamek-vitkovice.cz
