Příběh Marianne Aue je úzce spojený s naším krajem. Narodila se v Bruntálu a studovala v Německu, kde se později stala součástí evropské poválečné avantgardy. Výstava v ostravském Domě umění nyní její tvorbu symbolicky vrací do Moravskoslezského kraje a zároveň připomíná umělkyni, jejíž význam zůstal po dlouhá léta nedoceněný, uvedl Peter Harvánek, radní pro kulturu a památkovou péči Moravskoslezského kraje, který nad výstavou převzal záštitu.
ZAPOMENUTÁ UMĚLKYNĚ V CENTRU EVROPSKÉ AVANTGARDY
Nový pohled na tvorbu Marianne Aue umožnilo objevení její umělecké pozůstalosti před několika lety. Výstava MARIANNE AUE / Návrat domů představuje její tvorbu v kontextu evropské poválečné avantgardy, konkrétně německého hnutí Zero a mezinárodního hnutí Nové tendence. Marianne Aue vystavovala po boku nejvýraznějších umělců své doby, jako byli Lucio Fontana, Heinz Mack či Otto Piene. Obě hnutí se zaměřovala na geometrii, světlo, prostor, kinetiku a technologie. Zatímco Zero k tomu využívalo sklo, zrcadla, hliník nebo oheň, přívrženci Nové tendence pracovali s plasty, plexisklem, perforovanými plechy a mřížkami.
Marianne Aue během své krátké a intenzivní umělecké dráhy v 60. letech zásadně přispěla k rozvoji evropské geometrické a strukturální abstrakce. Svými monochromatickými reliéfy, tvořenými rytmicky konstruovanými lineárními tyčovými prvky vystupujícími z obrazové plochy, radikálně překročila hranice mezi malbou a sochařstvím, sdělil kurátor Jiří Jůza.
Světlo a především stín se v tvorbě Marianne Aue staly výraznými výtvarnými prostředky, které dodnes oslovují diváky: To, co potřebuji ke své světlé bílé, je stín. Stín je estetický a konkrétní materiál pro plasticitu. Barva nechává stín zapadnout a vyprchat, bílá se však před ním uzavírá, ponechává stínu celou jeho intenzitu, nechává jej narůstat a stát se partnerem, uvedla Marianne Aue ve své korespondenci s Williamem E. Simmatem, která je uchována v archivu nadace Zero.
Ženy se na vývoji moderního umění podílely již od počátku 20. století, v poválečných desetiletích se jim však jen obtížně dařilo získat postavení a mezinárodní uznání srovnatelné s mužskými kolegy. Postavení Marianne Aue v okruhu hnutí Zero proto bylo v dobovém kontextu výjimečné. Přesto nebyla v souvislosti s tímto hnutím dlouhá léta zmiňována. Její práce tak představuje originální ženský příspěvek k poválečné avantgardě.
PRAKTICKÉ INFORMACE
Vstupné na výstavu činí 60 korun, zlevněné 30 korun. Volný vstup mají senioři nad 65 let a v pátek všichni návštěvníci.
4. 11. 2026 – 3. 1. 2027 (vernisáž 3. 11. v 17 hodin)
Kurátoři: Jiří Jůza a Zdeněk Sklenář
Grafický design: Katarína Janošík
MARIANNE AUE (1932 Bruntál – 2016 Leverkusen) studovala v letech 1949–1954 na uměleckoprůmyslové škole v německém Krefeldu. Od počátku 60. let 20. století působila v evropských avantgardních hnutích, jako byly Zero a Nové tendence. Účastnila se klíčových evropských přehlídek Evropská avantgarda ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1963 a Nová tendence 3 v Záhřebu v roce 1965. Na konci 60. let z rodinných důvodů ukončila svou uměleckou dráhu.
