Lubomír Kukla, Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně: „Mezi druhým a třetím rokem, tam je riziko nejvyšší, protože to je typický věk, kdy dítě začíná mít daleko větší akční rádius a kdy na sebe strhne kdeco, ať už je to na stole, na plotně nebo dítě sahá tam, kam nemá."
Z celkového počtu popálených představují děti 40%. Je to velký podíl, a proto je nutné zlepšit prevenci i legislativu, která směřuje k ochraně životů dětí.
Bohdana Rezková, Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně: „Snažíme se, a to je otázka celé České republiky, změnit tuhle situaci, protože neexistuje jednotný systém vzdělávání rodičů v prevenci těchto úrazů."
Lidská kůže snáší teploty do 40 stupňů Celsia, u dětí, které mají tenčí kůži, může proto dojít k popálení či opaření už při teplotách okolo 45 stupňů. Popáleniny a opařeniny patří mezi úrazy nejbolestivější. U citlivého dítěte může z těchto důvodů i malá popálenina způsobit šok a ohrozit ho tak na životě. Těžší úrazy zanechávají vážné fyzické a psychické následky a významným způsobem zasahují do života rodin.
Uvádíme příklad matky, která své dítě opařila polévkou. Sedmiměsíční holčička měla popáleniny druhého a třetího stupně na čtvrtině těla. Během náročné léčby jí selhaly plíce a lékaři tak museli oddalovat operace. Matka opařené holčičky: „Na plynu jsem vařila maso na vývar. Dcera byla v chodítku, najela na moje nohy a já jsem ten hrnec zrovna držela v ruce, takže jsem to vyšplouchla na ni."
Následná léčba popálenin je jedním z nejzávažnějších problémů dětské traumatologie. Je třeba zvážit obrovskou zátěž, kterou popáleninový úraz pro dítě a jeho okolí znamená a k tomu je třeba přidat důsledky sociální a ekonomické.
Lukáš Humpl, klinický psycholog, záchranná služba MSK: „Popáleniny tvoří pouhý zlomek výjezdů záchranné služby, my jsme v minulém roce vyjížděli k více než 90 000 případů a popáleniny jsme řešili asi u 200 pacientů. Pouze 60, tedy v uvozovkách pouze 60, z nich bylo dětských. Je třeba před těmito úrazy varovat a myslet na prevenci a bezpečnostní opatření, protože právě u popálenin jde často o velmi závažné úrazy."
K popáleninám dětí dochází často také při dopravních nehodách. A proto i zde je kladen důraz na prevenci. Zdeněk Nytra, ředitel HZS MS kraje: „U těch dopravních nehod je to velice problematické, protože tam je rozvoj požáru velice rychlý. Takže pokud se nepodaří člověka dostat z auta ven ještě před příjezdem naší jednotky, tak to vypadá hodně špatně. Potvrzuje to i praxe, že pokud se použijí hasicí přístroje, tak je použijí řidiči z okolojedoucích aut."
Odborníci proto doporučují, aby hasicí přístroje byly součástí výbavy všech vozidel, a stále častěji poukazují také na nutnost jejich umístění v domácnosti. Prevence úrazů a tedy také popálenin v ČR doznává v posledních letech výrazných změn.
Problematika dětské úrazovosti se řeší na vládní i nevládní úrovni, rozvíjí se spolupráce odborníků z různých oborů a připravují se a realizují preventivní programy čerpající ze zkušeností jiných států, kde je tato problematika již delší dobu úspěšně řešena, jde například o Norsko, Holandsko či Švédsko.
