Karol Hercik akademický malíř, předseda hodnotící poroty: "Je zajímavé, že se zúčastnilo více dívek, když jde o technickou záležitost. Každopádně si myslím, že je to velká příležitost právě pro ty malé, mladé výtvarníky, nebo budoucí výtvarníky. Je to takové pokračování toho, co kdysi bylo započato. My se na některé věci, na některé ty památky už díváme s nostalgií a je fajn, že i díky této soutěži, díky tomu, že je tady vůbec Techné, a že je to ještě v Ostravě, se můžeme setkat s lidmi, kteří těmto památkám věnují třeba i svůj profesionální čas, nebo jako amatéři."
A vítězem se stává... devítiletá Martina Hrbáčková.
Martina Hrbáčková, devítiletá vítězka: "Mě to napadlo, udělat to tím linorytem, protože jeden kluk to taky dělal. Tak mě napadlo, že bych to mohla udělat taky touto technikou. Tady vlastně je trocha popadaného uhlí, tady to je jako že prší. Tady jedou ty důlní vozíky ven."
Eva Gawlasová, patnáctiletá držitelka ceny ředitele DK Poklad: "Já jsem se rozhodla vytvořit tento model lokomotivy, jelikož do školy přišla nabídka se soutěží ohledně dopravy a napadla nás stará lokomotiva, abychom si vzpomněli na starou dopravu. A vytvořili jsme takový alobalový reliéf, který se vytváří lepením papírových vrstev na sebe a potom se to předělá alobalem a vytvoří se z toho takový reliéf."
Každoročně Techné přichází i se soutěží o nejlepší studentskou práci. Cenu rektora jubilejního desátého ročníku získal bývalý student VŠB-TU Ostrava, 25letý Karol Šmehil, který má k hornictví vztah od svých 15 let.
Karol Šmehil, držitel ceny rektora: "Zpracovával jsem to především proto, protože je v této republice problematika důlních děl ve velice špatném stavu a situaci. Jde o to, že máte v lese nějakou díru, která vede do nějakého důlního díla, které může být klidně ze sedmnáctého století. A toto je podle horního zákona a zákona naší republiky považováno za něco nebezpečného. A proto, bez ohledu na nějakou dokumentaci, nebo kontrolu díla, dochází k jeho likvidaci a to nějakým zajištěním, nějakou ocelovou mříží, nebo totální likvidací, třeba zaplavením - směsopopílkovou směsí. Což to dílo navěky zlikviduje. Bohužel neexistuje žádný kolektiv, který by ty likvidace řešil a dával by ke schválení, nebo vetování právě těm podnikům, nebo tomu Ministerstvu životního prostředí, které to vlastně organizuje."
V porubském Domě kultury Poklad však měli odborníci i laici snad největší zážitky ze samotných filmových projekcí, které se zde promítaly během dvou dní.
Vladimír Procházka, ředitel festivalu Techné Ostrava: "Musím říct, že jsem tam nenašel snímek, který by se mi nelíbil. Zrovna ten vítězný měl takovou zajímavou režii, kde autoři ukazovali památku, která už vlastně zanikla. A pomohli si velice známou tváří herce Duška, který tomuto filmu dodal patřičný rozměr. Další snímky byly také hodně zajímavé. Musím říct, že tam byl třeba snímek o stavbě železniční trati, o tom jak se stavěl most, jak se vyrábělo surové železo a ocel ve Vítkovicích. A jeden ze snímků, který byl ještě na celuloidu, ten ukazoval myšlenku průplavu Labe-Odra-Dunaj. Mě to absolutně uchvátilo - obrovské možnosti, obrovská dimenze těch věcí, které by mohl ten průplav přinést naší republice."
Odborná porota festivalu Techné Ostrava 2011 rozhodla, udělit hlavní cenu tohoto festivalu panu režisérovi Lumíru Moučkovi za film Cuesta bella aneb dějuplné Hřebečsko.
Karol Šmehil, spolutvůrce vítězného snímku: "Jsem si ještě dneska volal s panem Moučkou, který mi telefonoval přímo z Číny. Já jsem se s ním tedy podílel na scénáři, takže jsme společně tady chtěli vzkázat, že film který jste ocenili, tak byl natočen tak trošku jinak než filmy, které jste mohli shlédnout. Ten náš film byl zaměřen na technickou památku, která už dávno zmizela. Byl pořízen hlavně jako propagační film pro naučné hřebečské důlní stezky, které jsme vytvářeli a hlavním cílem toho filmu, kromě obeznámení veřejnosti s tím, že vznikla nějaká hřebečská stezka, tak byla snaha upozornit na zaniklé stopy po starém hornictví v okolí Moravské Třebové a přiblížit hlavně tuto tématiku dětem a mládeži, která už dávno zapomněla, že něco takového existuje."
Výstupem každého ročníku je i sborník odborných přednášek a diskusních příspěvků z kolokvia a ze seminářů festivalu Techné.
Vladimír Kubášek, tajemník festivalu Techné: "Jsou přednášeny referáty o problematice technických památek, brownfieldech, jejich revitalizaci, propagaci, využívání pro turismus apod. Takže toto je to mezinárodní kolokvium. A i příspěvky, které jsou navíc, jsou shrnuty v odborném sborníku z tohoto festivalu, který potom slouží i na vysokých školách a v odborných knihovnách jako zdroj čerpání poznatků ohledně technických památek. V rámci festivalu máme i neformální setkání v rámci klubu přátel Hornického muzea s veřejností o problematice. Říkáme tomu Vesele i vážně o hornictví. Tzn. že se tady sejdou i lidé, kteří prožili kus života v hornictví, vyměňují si zkušenosti a sdělují je potom dalším účastníkům těchto debat."
Součástí jubilejního desátého ročníku bylo i ocenění dvou významných osob, které se zasloužily o popularizaci, propagaci, anebo šíření nových poznatků o technických památkách.
Pavel Vantuch, oceněný, režisér: "Technické památky pořád působí na současné lidi, současnou generaci, protože se to vyvíjí, technika se vyvíjí. A je dobré vědět, z čeho vychází. Ono se právě říká, že kdo nemá základy, nemůže pokračovat dál. A ty technické památky k tomu také slouží."
Pavel Prokop, oceněný, Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU Ostrava: "Ostrava potřebuje každou popularitu, každé zvýraznění, zveřejnění úspěchů, kterých se dosáhlo. A myslím si, že tento festival tomu velmi dobře slouží."
A proč by festival Techné měl pokračovat i v dalších letech?
Ivo Vondrák, rektor VŠB-TU: "Klíčové pro všechny univerzity světa je, udržovat si nějakou tradici. A my jsme univerzitou tradiční, kdy jsme byli vybudováni nad technickými památkami, které tady v Ostravě jsou. Průmyslová historie Ostravy je něčím, co je součástí i našeho genetického kódu, takže já věřím, že taková akce jen podpoří zájem o technické obory a všechno, co s tím souvisí."
Simona Piperová, náměstkyně ostravského primátora: "Technické památky, si myslím, že jsou věc, která může Ostravu posunout a proslavit i v rámci České republiky. A Ostrava tento festival podporuje už od samého počátku, je zařazen mezi významné akce města a určitě najde své místo v rámci kulturních akcí, které budeme podporovat i v dalších letech."
Pavel Prokop, oceněný, Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU Ostrava: "Vzhledem k tomu, že je to desátý ročník, tak se nabízí dalších minimálně devadesát let. A to proto, že práce na dalším vývoji, všechno co se týká toho Techna, spočívá v tom, že se do toho budou postupně zapojovat mladší a mladší."
Karol Šmehil, držitel ceny rektora: "Jsem z toho dost nadšený, protože jsem tady dnes viděl spoustu mladých lidí, především dětí a mládeže, takže si myslím, že ta budoucnost tady je. A do budoucnosti přeji, ať je jich čím dál víc a hlavně ti mladí, protože ta děcka mohou pochopit, jak to má být a že to je cené a mělo by se to zachovávat."
Vladimír Procházka, ředitel festivalu Techné: "My jsme až do letošního roku tuto soutěž směřovali pouze na střední Evropu. Vždycky jsme mívali snímky nejvíce z České republiky, z Polska, Slovenska, Nemecka, Rakouska. Ale na řídícím výboru pro příští rok jsme se dohodli, oslovit celou Evropu."
A ještě jedna velká pravda, která zazněla z úst rektora Ivo Vondráka: "Budoucnost regionu je postavena na technických památkách."
Co závěrem dodat. Nemalou roli na budoucnosti i na technických památkách bezesporu nesl, nese a ponese i festival Techné.
Více na www.techne.cz/cs
