Jedná se o unikátní a výjimečně zachovalé pozůstatky čtyřkanálové pece.
Petr Rys (STAN), místostarosta Bruntálu: „Dnes jsme se díky spolupráci s Národním památkovým ústavem, zejména s panem ředitelem Zezulou, s panem Kolářem a paní Brhelovou dozvěděli nové informace o našem městě napříč staletími. U bašty jsme hovořili o 13.,14. 15. 16. století, zde v lokalitě Za mlékárnou, kde jsme přímo u cihelny, jsme ve století 19. Je skvělé, že dostáváme další informace o tom, jak naše město fungovat, jak se zde mohlo žít a jaké zde stály stavby.“
Michal Zezula, ředitel NPÚ Ostrava: „Dostali jsme se časově do 19. století, kdy velkostatek Bruntál, který náležel Řádu německých rytířů, si uvědomil potenciál cihlářských hlín, které jsou na mnoha místech v okolí města. Za mlékárnou se podařilo zachytit i žárovou cihelnu, což je takový objev, který je velmi typický pro ty ranně industriální formy té cihlářské výroby a tato cihlářská pec mohla už mít řádově větší kapacitní možnosti. Cihly, které se zeď vyráběla z těch cihlářských hlín, mohly být vyráběny velmi jednoduchým způsobem v takových polních pecích nebo milířích.“
Jana Brhelová, archeoložka: „V té první fázi výzkumu jsme zachytili skupinu asi třech milířů, ale až v té druhé etapě se nám podařilo zachytit nejprve obvodová zdiva a potom interiér samotné pece. Ta se skládá z obvodových zdí kamenných, které jsou zaplentované cihlou, skládají se z roštů a z kanálů, které přivádějí vzduch a samozřejmě i z různých podest, na které se vyskládávala vsázka.“
Nalezení ložisek cihlářské hlíny v té době pomáhalo řešit nedostatek stavebního kamene na stavbu továren.
Michal Zezula, ředitel NPÚ Ostrava: „Na základě studia archivních materiálů, víme, že vlastně se z cihel, které si vyráběl velkostatek Bruntál ve vlastní režii, taky byl stavěny žárové železárny v Ludvíkově.“
Také lokalita cihelny se stane součástí sítě turisticky atraktivních cílů v Bruntále a okolí.
