Oslava narozenin není v milotickém domově nic výjimečného.
Jana Jílková, vychovatelka: "V podstatě všechny děti slaví své narozeniny minimálně v rámci své rodinné skupinky, ale dneska má Honza Dutko osmnáct a v podstat každý, kdo slaví takové pěkné kulaté výročí a vlastně vstupuje do dospělosti , tak slavíme všichni společně i se zaměstnanci."
Honza Dutko, oslavenec: "Už si budu zodpovídat sám za sebe vlastně. Nevím, určitě byt nějaký, práci a hlavně nějaký vztah navázat a rodinu založit. Už mám relativně zařízený byt a práci mám též jistou."
Děti se v domově průběžně připravují na odchod. Jezdí se třeba vzdělávat do Prahy nebo Ostravy a domov se také zapojil do projektu Vím, co chci, vím jak na to.
Alena Olbertová, ředitelka dětského domova: "Hlavně je zaměřen, aby děti, pokud budou opouštět dětský domov, na tento vstup do samostatného života, byly co nejlépe připraveny a celkově na vzdělávání celé osobnosti dítěte."
Součástí projektu jsou mimo jiné třeba besedy nazvané Křeslo pro hosta. O svých zkušenostech ze života dětem vyprávějí ti, kteří už žijí samostatně.
Vanda Ferencová, bývalá obyvatelka domova: "Stýská se mi hodně. Měla jsem tu všechno. Tety, které mi pomáhaly a jak jsem teď z domova pryč, tety mě hodně navštěvujou."
V Dětském domově v Miloticích nad Opavou žije šestnáct dětí, které jsou rozdělené do dvou rodinných skupinek. Děti tady bydlí většinou po dvou na pokojích. Sourozenci pak bydlí společně.
Lukáš, obyvatel domova: "Já tady bydlím s dvouma sestrama a s jedním bráchou. Brácha se jmenuje Tomáš, jedna sestra se jmenuje Nikolka, ta má tři roky, pak tu ještě bydlí s Janičkou, Ta má čtyři roky."
Projekt Vím co chci, vím jak na to připravilo Krajské zařízení pro vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum Nový Jičín. Zapojily se do něj všechny dětské domovy v Moravskoslezském kraji.
