2. ročníku výstavy se zúčastnilo několik desítek především amatérských výtvarníků. Svá díla zde vystavili jak zkušení tvůrci, tak úplní začátečníci.
Karolínka Formanová, vystavující
Já jenom jeden obrázek – žabičku a k tomu potřebuješ nůžky, lepidlo, štětec, pár fixů a barevný papíry.
Jaroslav Janča, fotograf
No pár fotografií, co jsou tady na zdi u pověšené. Podotýkám, že jsou tady dvě, na který jsem pyšný, z loňska. Tady ty dvě krajní.
Pavel Forman, kurátor galerie
My jsme přesvědčeni, že je tady spousta lidí, kteří si tvoří vlastní umění, nějakou domácí tvorbu atd. Tento typ galerie, který tady chceme provozovat, by neměl být čistě komerčně zaměřený na nějakou sběratelskou sféru atd., ale má být součástí bruntálského společenského života.
Mnoho lidí považuje galerie za vznešené instituce, kde není místi pro obyčejného člověka. Prvním úkolem, který si proto galerie vytkla, je změnit tento názor.
Pavel Forman, kurátor galerie
Spousta lidí si myslí, že ta galerie je něco, čemu oni nerozumí, kam se chodí, kde se mlčí, kde je ticho, kde se každý tváří velmi poučeně a rozumně, ale tomu tak není. Ta galerie má být přístupná, to je alespoň naše filosofie, všem lidem v Bruntále.
V galerii se mění budova bývalého zemského soudu, která je památkově chráněná. Léta ji však nikdo nevyužíval a proto nezadržitelně chátrala.
Robert Kovařík, galerista
Nejlepší účel a využití toho domu je právě kultura, umění, setkávání lidí z Bruntálu a okolí. Chceme tady zpřístupnit umění široké veřejnosti. Chceme aby mělo své přítele a nejlépe, jak to dokázat, je účast na našich výstavách.
Jiří Ondrášek, tiskový mluvčí MěÚ Bruntál
Já jsem především v pozici, v roli odměny. Odměny pro Pavla a pro Roberta a odměny za to, že tady od rána do večera pracují, pracují a dřou se do až do úmoru a ta odměna jim určitě náleží.
Galeristé plánují, že nejméně jednou za rok by v galerii měla proběhnout velká společenská akce – galerijní večer, ples, či něco podobného.
