Dům na půl cesty Timotei je plný emocí, naděje i osobních tragédií.
David Baláž, klient: "Dostali jsme se tady díky tomu, že jsme mou blbostí zadlužili byt a museli jsme ho vracet a navíc náš syn bohužel zemřel, měl náhodnou smrt, a tak jsme museli sem."
Andrea Mátová, klientka: "U jeho mamy je více lidí, takže jsme tam nemohli být a jsme tady. Každý máme jeden pokoj, mám já pokoj, on má svůj pokoj, máme tady společnou koupelnu a záchod a máme tady k použití dvě kulturní místnosti."
Barbora Matějková, Dům na půl cesty Timotei: "Je to dům, kde přijímáme děti, mladé dospělé, kteří vycházejí z dětských domovů, výchovných ústavů, z diagnostických ústavů, výkonu trestu."
Kromě ubytování poskytuje Dům na půl cesty potřebným i sociální poradenství, podporu při hledání zaměstnání, bydlení, podporu při studiu i při běžných osobních záležitostech.
Kateřina Hymonová, Dům na půl cesty Timotei: "Dům na půl cesty je financovaný z individuálního projektu Moravskoslezského kraje a města Bruntálu."
Klára Maková, Dům na půl cesty Timotei: "Kapacita je tady naplněná, počet míst je tady devět a jeden byt máme na Dlouhé ulici."
Andrea Mátová, klientka: "Já můžu říct, že se mi tady líbí, už jsem tady druhej rok a jsem tady spokojená."
Dům na půl cesty Timotei si na nezájem klientů rozhodně stěžovat nemůže. Na ubytování je dokonce sestavený pořadník.
