Na začátku studia si asi málokterý z nynějších absolventů dokázal představit, co ho vlastně čeká. Co všechno bude studium vyžadovat nejen od nich, ale i od jejich blízkých.
Maria-Nelly Rozmanitová, absolventka: "Znamená to, že se musím víc ohánět, abych měla čas na to studium. Když je ale hodný tatínek, který se stará, tak se to dá zvládnout plně v pohodě."
Jan Fučela, partner: "Já myslím, že člověk musí být ohleduplný a podporovat tu druhou polovičku, aby něco dokázala, protože to vzdělání je dneska velmi důležité."
Tolerance, pochopení, vstřícnost, sebezapření tato slova skloňují nové bakalářky a bakaláři ve všech pádech. Shodují se v tom, že bez pomoci druhých, by studium těžko zvládali.
Pavlína Byrtusová, absolventka: "Děkuju mamce a taťkovi, že mi pomohli hlídat, protože jinak by to bylo hodně těžký."
Maminka: "Jinak by to nešlo, protože dcera studuje dálkově, teď k tomu přišlo to malý nezvládla by to sama, nešlo by to. To dítě potřebuje svoje a muselo by se jedno ošidit."
Někteří škarohlídové předpovídali bruntálské pobočce Vysoké školy podnikání brzký zánik pro nezájem studentů. Skutečnost je naštěstí úplně jiná. Škola má zájemců dost a dost.
