Energetická deka. Označení, kterým patchworkářky z Pobeskydí rozhodně nešetří. Do přikrývky prý přenáší vlastní energii. A není divu, když nad sešíváním jednotlivých kousků látek stráví i dva roky.
Tak tomu bylo u 53leté paní Podolské. Patchworku neboli záplatování se věnuje už dvacet let. „Dostala jsem od kamarádky krabici zbytků látek. Tak jsem nevěděla, co s tím. A nějak mi šestiúhelníky učarovaly. Ten vzor - ty šestiúhelníky - tomu se říká, že je to babiččina zahrádka," vysvětluje paní Alexandra Podolská.
Hodnota deky, která je celá šitá ručně, se pohybuje kolem 15ti tisíc korun. Na prodej ale není. Paní Podolská své deky neprodává: „Když ušiju deku, tak se s ní těžko loučím. Ruční deku bych nedala nikomu. To tak do rodiny."
Po 12. prosinci, kdy výstava končí, ale některé exponáty budou prodejné. V nové scéně Vlast je jich k vidění na 300. Monika Podolová, spoluorganizátora akce říká: „Máme tady malou kostku, které říkáme antistresová. Je mezi takovýma drobnostma, protože ona se skládá. Je to něco jako je Rubikova kostka, ale máme ji z látek." A paní Podolová dodává: „Z ničeho tady neuvídíte druhou kopii. Všechno je originál. Takže to je na tom to nejkrásnější."
Nespočet vzorů, technik, nápadů. Tak se vyvinul patchwork v ČR, kde poprvé pronikl po revoluci v 1989. „Historie patchworku se datuje už do starého Egypta. Je to staré tak jako textil. Protože v podstatě tak jak vznikal textil, tak lidé začali s textilem vymýšlet a největšího rozmachu dosáhl v Americe během osidlování Ameriky. Osadníci měli velkou bídu a v podstatě zaplatovali staré pytle a tak se stalo, že vznikaly různé vzory," hovoří zasvěceně paní Vlasta Kociánová, organizátorka výstavy.
Patchwork je prý nejvíce o přesnosti a trpělivosti. A proč jsou tyto ženy schopny investovat měsíce a měsíce do sešívání kousků látek? Odpověď je jednoduchá. „Pro radost," říká paní Podolská a přiznává: „Sbírám kdejaký hadérek. Prostě nemůžu jít kolem obchodu, kde se prodávají látky. Alespoň půl metru nebo deset centimetrů si koupím."
Kreativní patchworkářky se schází jednou měsíčně ve Frýdku-Místku. Asi patnáctičlenná skupina si pak vzájemně radí, nebo tvoří věci kolektivně.