K vánoční tabuli dnes neodmyslitelně patří cukroví. Když se však někomu nechce dělat, zajde si jednoduše do obchodu. Částečně podobné to bylo i před sto lety.
41letá paní Ivana Žídková pracuje ve frýdecké cukrárně už od roku 1990. Zájem o zákusky, dorty a různé sladkosti je v průběhu celého roku. Největší nápor lidí ale zaznamenává v období vánočních svátků. Prodá-li běžně několik kusů, před Vánocemi jsou to stovky cukrovinek denně: "Čím více se blíží Vánoce, tím více se u nás otevírají dveře. Ten nápor se snažíme zvládat s úsměvem na tváři," říká Ivana Žídková, provozní cukrárny.
Touha osladit si život, byla aktuální vždy. Cukrárny před sto lety byly v mnoha směrech podobné těm dnešním. "Používal se zpočátku med, který byl hlavním sladidlem. Potom se postupně začal vyrábět cukr z cukrové řepy, vznikaly cukrovary. Pak, to znamená v 19. století, nastal rozvoj cukráren. Zákusky se vyráběly přímo na místě, tedy právě v provozovně, která byla v zadní části obchůdku. Takže zboží bylo přímo od výrobce," říká historik Petr Juřák.
A je tomu tak vlastně i dnes. Paní Žídková mluví o tradičních receptech a staročeském cukroví: "Nepoužíváme žádné směsi z prášku."
Po sladkém si mnoho z nás dá kávu. A protože si ji před sto lety mohl málokdo dovolit, lidé si ji vyráběli sami, a to pražením ječmenem, žita nebo žaludů.
