Že jednou z Milana Michny vyroste špičkový trumpetista by kdysi určitě nikoho nenapadlo. V šesti letech totiž dostal svůj první nástroj, housle a hrál na ně přesně rok. Pak je zapálil, a to doslova.
Milan Michna, muzikant: "Zapálil jsem je, protože jsem je tak nenáviděl. Žil jsem v domnění, že zapálím housle, housle shoří a už nebudu muset hrát. Otec mě zbil, vytáhnul ze skříně další housle a musel jsem hrát dál."
A co dál? Tuto otázku si po skončení základní školy pokládá každý. Jinak tomu nebylo ani u Milana Michny. Rodiče chtěli, ať se vyučí. On chtěl na konzervatoř. Rodiče si stále stáli za svým.
Milan Michna, muzikant: "Tak jsem říkal: "Tak půjdu na šachtu." Půjdu do dolu. Budu fárat a bude ze mě horník. Na to mi rodiče řekli: "Radši běž na tu konzervatoř."
Svou první trumpetu umělec dostal ve 14 letech. Rodiče mu ji tehdy koupili za 50 Korun československých. Během následujících let jich muzikant vystřídal několik, stejně jako kapel, ve kterých hrál. Mezi nejzvučnější skupiny patřil orchestr Gustava Broma, kde se zapsal jako rarita.
Tibor Lenský, manažer orchestru Gustava Broma: "Jednou tam došlo k takové potyčce s panem Bromem a on dal na hodinu výpověď. Tam výpověď nikdo nedával, poněvadž tam byly vynikající podmínky, byli tam vynikající hráči. A protože on byl takový, jaký byl, tak tu výpověď dal. Ale co já si pamatuji, tak to byl vynikající kluk, charakterově výborný, veselý."
Milan Michna, muzikant: "A z této kapely jsem odešel k Věře Špinarové a Ivo Pavlíkovi, což byla také výborná kapela. Já jsem měl, myslím, v celém životě štěstí, že jsem hrál vždycky s dobrou kapelou."
Dnes si pana Michnu každý spojuje se skupinou Šuba duba band. Na základní umělecké škole zaučuje také mladé umělce.
Milan Michna, muzikant: "Na hudební škole jsem začal učit asi před 14 lety. Chtěl jsem těm žákům ukázat, že nehrají jen proto, aby cvičili stupnice, ale že se to může k něčemu hodit. Tak jsem založil orchestr, kterému jsem začal říkat Šuba duba band, protože Šuba duba říkal vždycky Gustav Brom, když chtěl vyhecovat kapelu, tak říkal: Šuba duba pajcum."
Když Milan Michna nezaučuje mladé, nebo nevystupuje na nějaké akci, je rád doma s manželkou. Danuše Michnová, muzikantova manželka: "Na to, aby mi hrál, nemá ani moc času. Ale já chodím dost často s ním, takže ho vídávám hrát. To si ho poslechnu. Ale doma mi hrát nemusí. My už se známe od šestnácti let. Máme za sebou 40 let manželství."
Kromě hudby má Milan Michna ještě jednoho velkého koníčka, vaření.
