Čtrnáctiletá Wiktora miluje koně. Tráví většinu volného času v sedle nebo ve stáji Jezdeckého klubu Zámecký dvůr. Její vášní je parkur – disciplína, kde rozhoduje rychlost, přesnost a naprostá souhra s koněm.
Wiktoria Petra Osmola, závodnice v parkuru: “Tak přivedla mě k tomu hlavně teta a společně s mojí mamkou a rodinou. Baví mě to, protože jsou to zvířata a je to fakt skvělý sport, kde vlastně spolupracujeme jako společně já a svůj kůň a pracujeme na tom, aby bylo to fakt dobré. Zlepšujeme se v tom parkuru, prostě každým dnem, každým tréninkem je to prostě jiné. A baví mě to, protože je tam skvělá atmosféra na těch závodech. Našla jsem si hodně kamarádů a nových lidí. Prostě mám strašně moc ráda zvířata a je to skvělé."
Přestože je Wiktora ještě velmi mladá, už má za sebou řadu úspěchů, které dokazují její talent i odhodlání. Za každou medailí se ale skrývají hodiny tréninku, brzká vstávání, péče o koně i náročné cesty na závody.
Wiktoria Petra Osmola, závodnice v parkuru: "Tak mám hodně těch úspěchů letošních. Považuji si letošní mistrovství České republiky, jak na velkých koních, tak na pony. Z pony jsem se umístila na druhém místě, takže jsem vicemistryně České republiky v pony. A tak stejně jsem se umístila i s velkými koni, akorát v družstvech se svým skvělým týmem. Umístila jsem se na druhém místě a v jednotlivcích na pátém místě. A taky jsem se účastnila oblastního mistrovství a tam jsem se umístila na druhém a na prvním místě s družstvem. A taky velké díky fakt těm trenérům, mojí tetě, mým rodičům za podporu.”
Petra Střízková, maminka: “Jsem velice pyšná na Wiktorku, jsem pyšná hlavně na to, že to je skromný člověk, že ten svůj výkon nedává najevo, že to je týmový hráč a já to beru jako nesmírnou pokoru úctu ke sportu, ke koním. Je to časově velice náročný sport, teďka vlastně probíhá letní sezona a Wiktorka tím, že jezdí i pony kategorii, i velké koně, tak jsme vlastně skoro každý týden na závodech. Nicméně tím, že máme ty úspěchy, tak si to neskutečně užíváme a jo, je to velice časově náročné, finančně taky, ale stojí to všechno za to.”
Wiktoria by se jednou chtěla dostat třeba až na mistrovství Evropy. Zároveň si uvědomuje, jak je důležité vzdělání. Chce jít na gymnázium a pak i vysokou školu. Její příběh je důkazem toho, že když člověk miluje to, co dělá, dokáže překonat i ty nejtěžší překážky.
