66letý Emil Hanus z Havířova byl ještě před dvěma roky naprosto zdravý člověk. Po mozkové příhodě zůstal ochrnutý na půl těla.
Pavel Hanus, syn: "Taťka vlastně sportoval celý život, do poslední chvíle. Jezdil na kole. V tom věku, co má, byl čilý. Já bych to do něho neřekl a ze dne na den mozková mrtvice. V podstatě život vzhůru nohama."
Jelikož je muž odkázán především na invalidní vozík a pomoc své ženy, požádali si o příspěvek na předělání koupelny a příspěvek na automobil. V obou případech jim to i po odvoláních bylo zamítnuto.
Alena Hanusová, manželka: "Nevím, proč nemám nárok. Oni řekli, že nesplňuje nějaké podmínky zákona. Jedná se mi o to, že někteří lidi chodí a dostanou příspěvek, a člověk, který to fakt potřebuje, nemá nárok. Když zaplatíme nájem, tak nám zůstane 6 tisíc pro tři lidi. Jsem z toho zoufalá."
Rodina si nechala na své náklady koupelnu přebudovat, ale na zaplacení nemá.
Alena Hanusová, manželka: "Nemám z čeho, protože jsem nepočítala, že to nedostaneme, takže firmě dlužíme peníze."
Pavel Hanus, syn: "Myslím si, že je to nespravedlivé, protože když vidím lidi, kteří nejsou tak postižení, tak příspěvky dostávají. Prostě mě to štve. Myslím si, že by se s tím mělo něco dělat, ale je to těžké."
Emil Hanus dle lékařky a její neurologické zprávy měl mít nárok alespoň na přebudování koupelny. Úřady jsou však jiného názoru. Přesto, že byl uznán občanem těžce zdravotně postiženým, posudkový lékař uvedl, že pro tyto účely příspěvků není těžce zdravotně postižený s tím, že nejde o těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí dle dané vyhlášky. Podle úřednice posudkové komise jsou to právě lékaři, kteří uvedou pacienta v omyl. Jejich nález je jen doporučením a nemusí mít žádnou váhu. Každý bod má totiž ve vyhlášce svůj metodický výklad dle zákona, kde se zohledňuje mnoho aspektů. Správním orgánem I. instance byl Magistrát města Havířova, který objasnil postup v takovýchto případech.
Bohuslava Lietavská, vedoucí sociálního odboru MmH: "Jedním ze základu a stěžejním je posouzení posudkovým lékařem Okresní zprávy sociálního zabezpečení a tímto rozhodnutím je správní orgán I. instance vázán."
V případě, že není občan spokojen s rozhodnutím, má právo na odvolání ke krajskému úradu. I to rodina udělala. I zde však byly shledány jejich požadavky jako neoprávněné. Proto využili poslední možnosti, a to posouzení u Ministerstva práce a sociálních věcí. Opět bezúspěšně. Hanusovi podali zcela novou žádost.
Bohuslava Lietavská, vedoucí sociálního odboru MmH: "Je otázka, zda žádosti budou jiné než ty, které byly u první žádosti. Může se stát, že podklady budou stejné, anebo jiné a dojde k posouzení a ke změně a může být příspěvek přiznán."
