Lidé, kteří chtějí mít o zhruba 1600 korun vyšší dávku v hmotné nouzi se rozhodli pro město odpracovat potřebný počet hodin v rámci veřejné služby. V Havířově je měsíčně příspěvek na živobytí vyplácen zhruba 1700 lidem. Ale většina o práci nemá zájem.
Marek Vlachopulos, vedoucí odboru komunálních služeb Havířov: „Zájem o veřejnou službu v Havířově není nikterak velký. Za tu dobu, kdy my umožňujeme osobám vykonat veřejnou službu, se přihlásilo zhruba 400 osob. Vytváříme pro ně každý měsíc 240 míst. Tyto osoby se střídají, takže vesměs to odpracovávájí jedni a ti samí."
Anketa, pracovníci veřejné služby: 1. „Proč tu chodím. Beru sociálku. Já tu dělám 17 měsíců." 2. „Já tu jsem už po čtvrté, abych dostal víc peněz." Co si myslíte o těch co nechodí na veřejnou službu? 3. „Měli by taky dělat a ne doma sedět." 4. „Já už tu dělám šest měsíců."
Patrik Zelina, mistr: „Já si myslím, že veřejnou službu někteří nevykonávají právě proto, že mají práci někde na černo a tudíž se jim nevyplatí tady strávit 30 hodin, protože si vydělají daleko víc. To se tady šíří mezi lidmi."
Podobná situace je i v Karviné. Práci by mohli nabídnout i více lidem v hmotné nouzi.
Šárka Swiderová, mluvčí magistrátu Karviná: „V současné době, ta čísla se mění jednotkově, je to zhruba 270 lidí. Měli jsme práci připravenou pro 300 lidí, ale tolik zájemců ani nebylo."
Dohled nad pracovníky je důležitý.
Marek Vlachopulos, vedoucí odboru komunálních služeb Havířov: „Vesměs tito pracovníci svou práci odvedou tak, jak mají, ale tak jako v každé skupině jsou i problémoví pracovníci. Tito lidé nikdy nepracovali, tak jejich pracovní morálka není na takové úrovni, jako by mohla být. Setkáváme se s tím, že tito lidé jsou pod vlivem návykových látek, alkoholu, anebo se vůbec nedostaví na výkon veřejné služby."
Problémoví pracovníci jsou vyřazeni a nesmí pro město pracovat po dobu jednoho roku.
